Statisícům Čechů, kteří se v minulých letech dostali do dluhové pasti, může dát dnes Poslanecká sněmovna naději. Část opozice si vynutila, aby se zákonodárci mimořádně sešli kvůli druhému projednání novel exekučního řádu a insolvenčního zákona. Odsouvat změny v exekucích a procesu oddlužení je zejména podle Pirátů, STAN, lidovců a TOP 09 v době krize velmi riskantní. Naopak zejména ANO a ODS si žádné výrazné změny nepřejí.
Stávající exekuční řád je však dvacet roků starý. Při svém vzniku reagoval na stav v devadesátých letech, kdy mnozí podnikatelé i spotřebitelé zjistili, že nesplácet dluhy může být výhodné. Tento zákon ale naopak zvýhodnil věřitele a umožnil rozsáhlý byznys s pohledávkami. Právě volná soutěž mezi exekutory je podle části odborníků jednou z příčin, proč bylo v Česku v roce 2019 v exekuci 783 tisíc lidí a na jednoho z nich je v průměru skoro šest řízení.
Od prvního čtení novely exekučního řádu navíc uplynulo více než rok a čtvrt. První návrh změny ale připravil bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán už v roce 2016. Jeho původní představu exekuce zjednodušit a zlevnit přijetím principu jeden dlužník − jeden exekutor, kdy by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u jediného exekutora, přejala i nynější vláda. Dodnes ale z tohoto principu mnoho nezbylo. A pokud se ho někdo vzdát nechce, tak je to paradoxně opozice.
Sněmovna totiž vloni v říjnu na základě doporučení jejího ústavně-právního výboru z vládního návrhu klíčovou změnu vyjmula. V oficiálním návrhu se nepočítá ani s územní příslušností, takzvanou teritorialitou. Spočívala by v tom, že by exekutora jmenoval soud podle kraje, ve kterém má dlužník trvalé bydliště. Taková úprava by volný trh exekucí zrušila úplně. Formou pozměňovacího návrhu se ji, stejně jako princip jeden dlužník − jeden exekutor, snaží vrátit do hry zejména Piráti a STAN.
Nově zveřejněným pozměňovacím návrhem týkajícím se územní příslušnosti exekutorů je koncept poslance Dominika Feriho z TOP 09. Ten s podporou Exekutorské komory navrhuje takzvanou nepravou místní příslušnost. Soud by při ní přiděloval exekutory alespoň v případech, kdy by věřitelem byl stát a jeho instituce, stejně tak města či kraje a jejich organizace, včetně zdravotních pojišťoven či dopravních podniků.
"V případě, že nebude přijat návrh úplné místní příslušnosti, je návrh nepravé místní příslušnosti nejlepší možnou změnou stávajícího stavu. Mohl by přinést tvrdá data a všem pochybovačům ukázat, že princip teritoriality je správný," řekl Jan Mlynarčík, viceprezident Exekutorské komory, jež oficiálně podporuje zavedení plné teritoriality na krajském principu.
Ministerstvo spravedlnosti ale návrhu nakloněno není. "Zvýšil by administrativní zátěž soudů," uvedl Michal Pleskot z tiskového oddělení úřadu.
Feriho návrh je kritizován i ze strany neziskových organizací. "Ve výčtu chybí státní akciovky, zvláštní je také, že by přidělování exekutorům nebylo zcela náhodné, ale dle 'povahy a výše vymáhané povinnosti'. Kromě dluhů státních zdravotních pojišťoven by byl dopad na současný stav zanedbatelný a nic neřešil," uvedl třeba ředitel Institutu prevence a řešení oddlužení Radek Hábl. Ten poukazuje i na to, že státní organizace budou moci své pohledávky dál přeprodávat soukromým vymáhacím společnostem, které už si exekutora budou moci vybírat. "Hrozí tak riziko, že byznys s dluhy se ještě více roztočí," dodal.
Feri však svůj návrh hájí: "Pokud se princip osvědčí, tak nebudou mít organizace důvod pohledávky přeprodávat, navíc jsem přesvědčen, že soudy by práci exekutorům zadávaly podle principu kolečka." To by znamenalo, že by se pravidelně střídali.
Není to jediný pokus prosadit v situaci, kdy většina ve sněmovně, tvořená v tomto případě zejména ANO a ODS, plnou teritorialitu odmítá, alespoň její omezenou verzi. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) se bude snažit prosadit návrh na takzvanou spotřebitelskou teritorialitu, která by mířila především na spotřebitelské úvěry.
Ve hře jsou ale i další návrhy. Například lidovci prosazují takzvané milostivé léto, při kterém by letos a zřejmě i příští rok platily pro splácení dluhů výrazně mírnější podmínky. Velkou šanci ale má díky schválení ústavně-právním výborem důležitá změna, podle které by dlužníci nejdříve spláceli jistinu, tedy základní dluh, a teprve potom všechny pokuty, úroky a sankce. Což je výhodnější jak pro dlužníky, tak pro věřitele. Prošel také návrh na humanizaci mobiliárních exekucí, tedy lidštější přístup při zabavování věcí v bydlišti dlužníka. Naopak oproti původní verzi je výrazně oslabené zastavování nevymahatelných exekucí.
Poslanci by měli probrat i novelu insolvenčního zákona, která by zkrátila oddlužení z pěti na tři roky, což po Česku žádá Evropská unie. Snaha zákon schválit s ohledem na koronavirovou krizi ve stavu legislativní nouze ale ve sněmovně na podzim narazila.
Zda budou poslanci o změnách obou zákonů skutečně jednat, ale není zcela jisté. Zejména poslanci ANO a ODS jsou dlouhodobě proti zásadním změnám. Například vloni v listopadu svojí neúčastí znemožnili projednávání dětských exekucí a insolvencí, když kvůli jejich nepřítomnosti byla sněmovna neusnášeníschopná. Podle hlavního experta ANO na dluhovou problematiku Patrika Nachera však vůle k diskusi je. "Za důležitější než úplnou teritorialitu ale považujeme například zrušení marných exekucí, humanizaci mobiliárních nebo i princip milostivého léta. To by lidem pomohlo hned," uvedl.
Zastánci teritoriality jsou často věřiteli kritizovaní, že se snaží upravit zákon tak, aby byl výhodný jen pro dlužníky. Jejich argumenty podpořilo na pondělní tiskové konferenci Centrum ekonomických a tržních analýz, když zveřejnilo práci mapující možný dopad změn exekučního řádu zahrnujících teritorialitu i princip jeden dlužník − jeden exekutor. "Vymahatelnost dluhů by se podle našeho odhadu snížila o dvacet procent. To by například znamenalo 24,4 miliardy korun na sníženém výběru daně z přidané hodnoty," řekl analytik centra Jakub Žofčík. Faktem však je, že v drtivé většině evropských zemí je už teritorialita zavedena.
Zdroj: www.ihned.cz
