S rozvolněním ekonomiky a startem některých sezonních prací se opět naplno rozjíždí „dovoz“ cizinců. Koronavirová pandemie ho sice na čas omezila, ale nyní už se poptávka firem vrací na předkrizovou úroveň.
„Když po nás firma chce do měsíce sehnat do výroby třeba sto lidí, tak jsme schopni v tuzemsku najít asi dvacet z nich. Rovnou jim tedy říkáme, že pokud jich opravdu chtějí sto, musíme jich 80 dovézt z ciziny, jinak se místa nepovede obsadit,“ tvrdí manažer náboru a marketingu personální agentury Manpower Jiří Halbrštát. Manpower aktuálně nabírá zejména dělníky do strojírenství, svářeče, elektrikáře nebo IT specialisty.
Například podnik FIA ProTeam, který v Pelhřimově vyrábí malířské válečky, zaměstnává okolo 450 lidí. Přibližně 70 z nich jsou cizinci, především Ukrajinci. „Před měsícem jsme žádali o dalších devět pracovníků z Ukrajiny,“ říká personální ředitelka společnosti Marika Nováková. „Máme spoustu zakázek, rozšiřujeme výrobu, ale nemáme lidi,“ dodává.
Zmizeli pracovníci s turistickými vízy
Důvodem, proč zaměstnavatelé v Česku marně hledají vhodné pracovníky, je především zamrzlý trh práce. Ten se nerozhýbal ani během koronavirové krize. Nezaměstnanost se stále drží kolem čtyř procent, letos v dubnu bylo bez práce 297 tisíc lidí. Počet volných míst, která podniky nabízejí, je naopak o 46 tisíc vyšší. Firmy si díky státní podpoře z programu Antivirus zaměstnance držely i ve chvíli, kdy pro ně neměly práci. Lidé navíc kvůli nejistotě nechtějí zaměstnání měnit.
Některé obory jsou na zahraničních dělnících stále více závislé. Kromě zemědělství jde třeba o stavebnictví. Některé stavební firmy tak kvůli personálnímu nedostatku měly problém včas plnit zakázky.
„Lidí ve stavebnictví je dlouhodobý nedostatek, hlavně v technických profesích, které dělají hlavně Češi. Pokud jde o zahraniční dělníky, je vidět, že se to začíná postupně zlepšovat a na stavby se vracejí,“ řekl Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy VW Wachal. Tuzemské stavební firmy dělníky z Ukrajiny v naprosté většině nezaměstnávají přímo, ale najímají si je pro jednotlivé subdodávky.
Data ministerstva vnitra ukazují, že počet cizinců v Česku loni narostl o 40 tisíc na 635 tisíc lidí. Jejich nedostatek v tuzemských podnicích ale může být paradoxně ještě větší než v předchozích letech.
Do statistik se nepočítají lidé, kteří do Česka přijeli na turistická víza. „Právě příchod pracovníků na tato víza se loni omezil. Po určité době zde bylo umožněno pracovat pouze ukrajinským pracovníkům, lidé ostatních národností nemohli v době nouzového stavu k tuzemským zaměstnavatelům přicházet,“ vysvětluje Tomáš Zelený z Hospodářské komory.
Turistická víza platí na tři měsíce, pak se cizinec musí alespoň na chvíli vrátit domů. Jejich získání je však podstatně jednodušší než žádat o zaměstnaneckou kartu. V jejím případě celý proces trvá zhruba tři měsíce, na počet pracovníků z jednotlivých zemí jsou kvóty a podnik navíc musí dokazovat, že pozici nemohl obsadit tuzemským pracovníkem.
Zaměstnávání lidí s turistickými vízy je populární především ve stavebních firmách nebo v restauracích a hotelech. Lidé ve firmě sice pracují, ale jako jejich zaměstnavatel je zpravidla uvedena externí agentura či zprostředkovatel. Podniky, které se loni dostaly do problémů, se tedy těchto lidí mohly snáze zbavit.
To se týká například uklízeček a pomocného personálu v hotelech či penzionech. Ty zaměstnávají jen určité množství stálých pracovníků, a pokud počet hostů naroste, objednají třeba na úklid pokojů lidi z personální agentury. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek si však nemyslí, že by znovuotevřené hotely aktuálně nabíraly větší množství nových pracovníků. „Třeba městské hotely jsou závislé na zahraničních turistech a konferencích, ty v příštích měsících příliš velký byznys mít nebudou,“ myslí si Stárek.
V ubytovacích zařízeních podle něj často pracují také lidé ze zemí Evropské unie. „Máme dobrou zkušenost třeba s pracovníky z Itálie, kteří jsou výborní kuchaři,“ uvádí Stárek.
Kromě Ukrajinců je zájem o Filipínce nebo řezníky z Mongolska
Stále ale platí, že firmy nejčastěji poptávají lidi z Ukrajiny. Jejich nábor se loni na jaře zasekl také kvůli uzavřeným vízovým centrům, která během nouzového stavu nepřijímala nové žádosti o zaměstnanecké karty. V srpnu pak Ukrajina uzavřela hranice, což znamenalo další komplikace. Tyto překážky s ústupem pandemie covidu-19 padly.
„Nyní je zájem o pracovníky z ciziny stejný jako před vypuknutím pandemie,“ říká Zelený z Hospodářské komory. Ta podnikům pomáhá s žádostmi přes program Kvalifikovaný zaměstnanec. „Týdně zpracujeme 60 až 80 žádostí o přibližně 300 až 400 pracovníků ze zahraničí,“ dodává Zelený. A jde hlavně o zmíněné Ukrajince. „Stále náročnější je naopak dělat nábory v Rumunsku a Bulharsku. Směřuje tam hodně zahraničních investic a mzdy rostou o desítky procent ročně, takže přestáváme konkurovat,“ uvádí Halbrštát.
Oblíbení jsou ale také pracovníci z Filipín nebo Mongolska. Mongolové v Česku pracují především jako řezníci. „V masokombinátech je o ně velký zájem, jsou zpravidla pastevci a umějí pracovat s masem. Českých řezníků je naopak nedostatek,“ míní Zelený. Mongolové jsou tak dnes po Vietnamcích nejpočetnější asijskou menšinou u nás.
Zdroj: www.ihned.cz
