Antigenní test jednou za tři dny čeká od poloviny ledna všechny zaměstnance, bez ohledu na to, zda jsou očkovaní proti nemoci covid-19, nebo ne. Opatření ve středu schválila vláda, detaily hodlá ještě ladit s odbory a zaměstnavateli v rámci tripartity. Vláda chce plošným testováním bojovat proti nástupu varianty omikron. Zkrátila také lhůtu pro přeočkovaní třetí dávkou vakcíny. Od 4. ledna se budou moci po pěti měsících od druhé dávky přeočkovat všichni starší 18 let. Pro některé firmy budou povinné testy představovat opět logistický problém. O tom, jak přesně se jich nákup testů dotkne finančně, rozhodnou další jednání.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že současné nižší počty nakažených, které zachycují testy, jsou pouze pověstným klidem před bouří. „Omikron se šíří Evropou a je již v některých krajích,“ řekl Válek. Nová varianta koronaviru se zatím ukazuje jako nakažlivější, na druhou stranu nemusí nutně znamenat takové zatížení nemocnic jako předchozí vlny. Nicméně i přesto chce být vláda na příchod omikronu připravená. Válek očekává, že hlavní „peak“, tedy vrchol omikronové vlny, nastane v Česku na přelomu ledna a února. „Chceme chránit naše pacienty před hospitalizací. Máme jasné postupy, jak včas odhalit nemoc,“ věří ministr.
Kromě plošného testování ve školách tak vláda nařídila od 17. ledna také povinné testování ve firmách. Podniky budou muset zaměstnance testovat antigenními testy v tří- až pětidenním intervalu. Týkat se to bude všech pracovníků, bez ohledu na to, zda jsou očkovaní, či zda covid-19 prodělali. Výjimka platí pro zdravotníky a zaměstnance sociálních služeb, kteří se testují v jiném režimu než ostatní pracovníci.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara svaz s vládou už dříve jednal o tom, že by plošné testování po svátcích bylo užitečné. „Vláda s námi parametry a načasování opatření konzultovala. Myslíme si, že je to připravené dobře,“ míní Špicar.
Zároveň ale upozorňuje, že povinné testování bude pro firmy nevyhnutelně představovat dvojí zátěž: „Je to problém logistiky a také financí,“ poukazuje Špicar. Testy budou společnostem hrazeny ze zdravotního pojištění. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se v následujících dnech dohodne, jakou částku budou pojišťovny firmám přispívat.
Předběžně se mluví o 60 korunách za test. „Hovořil jsem s jednou velkou firmou, která testy nyní nakupuje za 80 korun jeden. Při několika tisících zaměstnanců to pro ni při plošném testování znamená zvýšené náklady,“ zmínil Špicar. Podle Jakoba se ale ministerstvo bude snažit s pojišťovnami dohodnout spolupráci tak, aby pro podnikatele testování představovalo co nejmenší zátěž. „Probírali jsme to i s Hospodářskou komorou nebo dodavateli testů, s dodávkami by neměl být problém,“ doplnil Jakob.
Hospodářská komora je nicméně k vládnímu nařízení kritická. „Je nesmysl, aby zaměstnavatelé byli beze zbytku zodpovědní za péči o zdraví zaměstnance. Má-li se preventivně testovat přítomnost viru v těle, pak má být tato povinnost ukládána zaměstnanci, nikoliv zaměstnavateli,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Zaměstnavatel má podle Hospodářské komory vytvářet zdravé pracovní prostředí, nemá testování organizovat. Zaměstnavatelé jsou ochotní výsledky testů kontrolovat. „Dosud se testoval určitý okruh zaměstnanců, zejména ti neočkovaní. Pokud se ale povinnost rozšíří na všechny zaměstnance, tedy i na očkované, realizace testování nebude vůbec jednoduchá, v některých firmách třeba s tisícovkami zaměstnanců nebude ani možná,“ tvrdí Diro.
Firmy, které HN během středy oslovily, uvedly, že s plošným testováním žádný větší problém nemají. Mluvčí uničovské strojírenské společnosti Unex Boris Keka zmínil, že firma bude stejně jako v minulosti plnit, co stát nařídil. „Připravíme se tak, abychom splnili všechny podmínky,“ řekl Keka. Podobně hovoří i jednatel rodinné strojírenské firmy ZLKL z Loštic Ladislav Brázdil. „Tohle opatření člověk chápe a podporuje, protože to je jediná šance, jak nějak udržet normální fungování,“ říká Brázdil. Testy si bude muset firma nicméně dokoupit, v současnosti jich nemá dostatek.
V souvislosti s omikronem, který je specifický rychlým nástupem příznaků, bude zároveň pro fungování firem zásadní upravit délku karantény pro případně ohrožené zaměstnance. To zmiňuje i Špicar. „Nemůžeme si dovolit, aby byli lidé vyřazení z práce jen proto, že nebudou rychle dostupné kapacity ověřujících PCR testů. Vláda by měla reagovat také na dostupné informace o kratší délce infekčnosti omikronu a podle toho karanténu zkrátit,“ tvrdí Špicar.
Podle ministra Válka je zkrácení karantény i izolace téma, kterým se budou v dalších dnech zabývat. „Víme, že omikron má rychlejší nástup příznaků a karanténa by se tedy dala zkrátit. Máme nyní čtyři modely. Ve čtvrtek proběhne finální diskuse,“ uvedl ministr. Zároveň vyzval, aby se lidé nechali očkovat a ti, kteří mají dvě dávky vakcíny, využili možnosti pro posilující dávku. „Je zřejmé, že třetí dávka dostatečně chrání proti závažnému průběhu onemocnění i v případě omikronu,“ řekl Válek.
Zdroj: www.hn.cz
