S paní Miroslavou Drahotovou jsme se podívali pod pokličku sociálního dialgou v České republice.
Na počátku tohoto roku jste uskutečnila rozhovory ke stavu soc. dialogu v ČR se zástupci soc. partnerů na různých úrovních. Tyto rozhovory probíhaly po 3 letech. Zaznamenala jste posun ve vnímání SD u jednotlivých zástupců za tu dobu?
Zástupci sociálních partnerů procházeli během rozhovorů pokaždé stejnými tématy a otázkami. Aktuální rozhovory probíhaly během pandemie covid-19 a tak se zkušenosti s ní u všech respondentů promítly do jejich odpovědí. Výrazný posun jsem ale ve vnímání soc. dialogu u jednotlivých zástupců sociálních partnerů oproti rozhovorům před třemi lety neregistrovala. Šetření přinesla v podstatě obdobná zjištění jako v předchozích rozhovorech.
Dalo by se říci, že se jednalo o formu evaluace sociální dialogu. Je možné ve stručnosti shrnout, jak na tom v současné době dle respondentů sociální dialog je? Jaké slabiny a naopak jaká pozitiva respondenti vnímali?
Sociální dialog na jednotlivých úrovních (národní, odvětvové, regionální, podnikové) dle dotazovaných respondentů probíhá a funguje. Rámec a pravidla jsou v sociálním dialogu pro jednotlivé úrovně vymezeny a jejich propojení je funkční. I tady platí, že vždy záleží na přístupu konkrétních lidí, kteří do sociálního dialogu vstupují. Pozitivně je vnímáno zlepšení fungování soc. dialogu na národní úrovni, kde probíhá komunikace všech aktérů v rámci celostátní tripartity. Hůře dle respondentů v některých regionech fungují krajské tripartity, záleží zde hodně na aktivitě politické reprezentace v daném regionu.
Přínos sociálního dialogu je dle respondentů v hledání kompromisu, pokusit se sladit pozice jednotlivých aktérů a najít řešení konkrétního problému. Důležité tedy je, aby docházelo ke vzájemné komunikaci a dialogu mezi partnery SD při hledání schůdného řešení pro všechny strany.
V souvislosti s pandemií covidu-19 se objevila nová témata a problémy (jako např. krizové řízení na různých úrovních, zajištění bezpečnosti práce, zajištění/omezení výroby, pracovněprávní problematika, ochrana veřejného zdravé (testování, očkování).
Jak se na současný stav sociálního dialogu dívají jeho jednotlivé strany?
Domnívám se, že vnímání aktuálního stavu sociálního dialogu v ČR je u zástupců zaměstnavatelů a zástupců odborů obdobné, i když jsou každý „na jiné straně barikády“. Pro obě strany je velmi důležitá komunikace, diskuze obou stran o řešených tématech, sdílení a přenos potřebných informací, spolupráce na všech úrovních soc. dialogu.
Objevila se nějaká otázka nebo názor, který vás překvapil ať v pozitivním nebo v negativním smyslu?
Spektrum oslovených osob je široké a lidé z různých úrovní soc. dialogu (národní, odvětvová, regionální) mají konkrétní znalosti a zkušenosti z oblasti SD rozmanité. Pozitivně mne proto například překvapilo, že většina respondentů se shodla na tom, že velmi přínosný byl pro ně danou situací „vynucený“ rozvoj IT dovedností. Dokáží nyní lépe a efektivněji využívat on-line prostředí.
A na závěr, je podle vás přínosné po nějakém čase evaluaci soc. dialogu znovu zopakovat? Zachovat podobný koncept i respondenty nebo se na celou věc podívat jinou optikou?
Domnívám se, že zopakovat po nějakém čase evaluaci sociálního dialogu by mohlo být přínosné za předpokladu vhodného nastavení témat a oblastí, které by byly předmětem šetření.
Koncept hloubkových rozhovorů zaměřený na stav sociálního dialgu v ČR realizovaný s respondenty z různých úrovní soc. dialogu (národní, odvětvová, regionální), kteří mají různorodou zkušenost a jsou zapojeni do projektových aktivit z Operačního programu Zaměstnanost či využívají výstupy těchto projektů, může touto formou doplňovat zpětnou vazbu o stavu a fungování SD v ČR.
Děkujeme za rozhovor.
-lhe-
