Školský systém v České republice nevyhovuje požadavkům zaměstnavatelů. Pokud rychle nedojde k jeho nápravě a školství v ČR se nezačne více orientovat na vzdělávání v technických oborech, řada firem se dostane do existenčních problémů kvůli nedostatki lidí.
Zvlášť kritická je situace ve firmách, které zaměstnávají nástrojaře a obráběče. Výzva k rychlé úpravě vzdělávacího systému v tuzemsku zazněla v diskuzi na Kulatém stole, který uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy v Chomutově k podpoře technických učebních a maturitních oborů
„Průměrný věk obráběčů a nástrojářů je v mnoha firmách přes padesát let. Pokud se situace rychle nezmění, nebude je mít kdo nahradit. Tuto skutečnost víme již řadu let a máme možnost ji předejít, ovšem poslední dobou, pro mne zcela nepochopitelně, vychází studie a zprávy, jež spíše nabádají k útlumu učňovského školství,“ řekl Václav Pavelek, regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podíváme-li se na problematiku i z druhé strany, tak nejen, že ubývá studentů na odborných školách, ale zároveň nám stárnou i odborní učitelé a podle Petra Baumanna, zástupce ředitele pro odbornou výuku z SOŠ a SOU v Nejdku. „Brzy nebudeme mít učitele odborné výchovy – kvalifikační požadavky (pedagogické vzdělání) jsou pro odborníky z praxe nereálné, jak získáme do škol odborníky?“ ptá se Baumann.
Téměř ve všech regionech České republiky, nevyjímaje ani Ústecký a Karlovarský kraj, se zaměstnavatelé potýkají se snižujícím se počtem žáků v technickém odborném školství. Ten je podle všeho zaviněn nejen úbytkem studentů, vždyť jen v příštím školním roce nastoupí podle informací Štěpána Harašty, vedoucího odboru školství, mládeže a tělovýchovy v Ústeckém kraji do lavic středních škol, gymnázií a odborných učilišť o téměř 4000 méně studentů, než tomu tak bylo v tomto školním roce, ale i přetrvávajícím povědomím lidí, pro něž je „učňák“ pořád méně významná škola.
„Posílejme děti na gymnázia a obchodní akademie, ale pak se nedivme, že mnohdy končí na pozicích sekretářek a sekretářů s platem lehce nad minimem." Konstatoval Václav Pavelek. Vzniká proto otázka, na kterou bude muset školský systém odpovědět. A to velmi brzo. „Jsou zákazníkem škol žáci, rodiče, anebo stát? A má stát povinnost platit vzdělávání bez ohledu na budoucí uplatnitelnost absolventů?“ ptá se Miloš Rathouský, ředitel sekce Regionálního zastoupení a RLZ.
O problémech nedostatku technicky vzdělaných pracovníků se podle účastníků debaty hovoří již celé roky, ale de facto žádné úpravy systému nenastaly. Potvrdilo je i podzimní šetření Svazu mezi místními firmami v jednotlivých krajích (viz tabulka).
Význam nedostatku technicky vzdělaných lidí z pohledu zaměstnavatelů v krajích
málo |
významný |
významný |
velmi významný |
Ústecký, Karlovarský kraj* |
20 |
20 |
60 |
Středočeský |
9 |
25 |
56 |
Olomoucký, Zlínský* |
0 |
46 |
54 |
Jihomoravský, Vysočina* |
11 |
36 |
53 |
Liberecký, Pardubický, Královéhradecký* |
14 |
34 |
52 |
Plzeňský, Jihočeský* |
0 |
57 |
43 |
*v uvedených krajích probíhalo šetření společně |
Mnohá řešení již byla také odpovědným institucím předána a k dispozici je řada návrhů. Účastníci Kulatého stolu se ale shodli v tom, že největším problémem je zavedení doporučení do reálné praxe. Podle Jana Mareše, primátora Chomutova, a dlouhou dobu i ředitele střední školy v Chomutově, je ale naivní čekat na pomoc zvenčí „Když si nepomůžeme sami, nikdo nám nepomůže,“ tvrdí Mareš. Jedním ze základních kamenů školství by měla být proto střednědobá až dlouhodobá strategie, zohledňující vývoj hospodářství v ČR. „Nebojme se plánovat, kolik a jakou strukturu absolventů potřebujeme,“ nabádá Mareš.
Podle Jana Richtera, personalisty ze společnosti Toyoda Gosei Czech, ovšem české firmy netrápí jen nedostatek absolventů. „Dnešní absolventi nejsou schopni plnit základní pracovní povinnosti, neumějí používat cizí jazyky, nerozumějí textům – to by je školy měly naučit, firmy si je již doškolí v odbornosti,“ vypočítává Richter. Jeho firma tak sama musí ročně utrácet velký objem peněz za povinná doškolování, která by mohla být naplňována i na odborných školách.
Jako doporučení Kulatého stolu zazněl požadavek, aby se výukový systém začal pořádně zaujímat už o děti v mateřských školách. Účastníci diskuze se shodli, že je nutné začít u nich rozvíjet tvořivost, jazykové schopnosti a kreativitu. Pak s dětmi plynule pokračovat ve stejném systému vzdělávání na základních školách. „Potřebujeme zajistit kvalitu už na základních školách. Zde je třeba také zlepšit a změnit systém kariérových poradců, kteří ne vždy mají potřebný přehled o vývoji a situaci na trhu práce,“ řekl František Jochmann, ředitel společnosti Asistenční centrum.
Význam ve vzdělávacím systému by mělo podle účastníků kulatého stolu posílit i celoživotní vzdělávání. „V mnoha krajích běží projekty pro podporu spolupráce škol, podniků v oblasti RLZ. Ovšem pokud stát zásadně nepodpoří vytvoření ekonomicko-právních a motivačních podmínek, tak systém celoživotního učení nemůže efektivně fungovat,“ konstatoval Bohumil Mužík, výkonný manažer projektů NSK2 a NSP2 za SP ČR.
Účastníci kulatého stolu z řad zástupců škol, zaměstnavatelů, krajského úřadu a státní správy vytvořili memorandum s následujícím textem, které bude rozesláno na odpovědné orgány státní správy samosprávy a všem partnerům tj. školám a zaměstnavatelům v kraji.
Memorandum účastníků kulatého stolu .
-pd-