"Považuji obě varianty za přiměřené stávajícímu ekonomickému vývoji," řekl Drábek. Odboráři ustoupili, chtěli zvýšení až na 9 200 korun. Naopak firmy minimální mzdu příliš zvyšovat nechtěly. Drábek chce ještě jednat o výši minimální mzdy pro zdravotně postižené a mladistvé. Naposledy se minimální mzda měnila v roce 2007, za tu dobu se její hodnota reálně snížila.
Minimální mzda však velmi často neznamená, že lidé tak nízký plat skutečně pobírají. V řadě oborů, především pak v obchodech, pohostinství nebo v autodopravě, mají lidé minimální mzdu jen naoko kvůli snaze firmy ušetřit na daních a pojištění. Zbytek pak dostávají na ruku bez daní. Tím ale lidé přichází o možnost vyššího důchodu kvůli nízkému vyměřovacímu základu.
Podle údajů Českého statistického úřadu bere přes sto tisíc lidí v Česku mzdu do deseti tisíc korun. Zvýšení minimální mzdy je jedním z mála bodů, na kterém se tripartita včera dohodla. I nadále trvají rozepře například ohledně stravenek, které chtějí zachovat i zaměstnavatelé. "Ministerstvo financí neřeklo, kolik vlastně stravenky na daních stojí, dostáváme velmi různá čísla," řekl viceprezident Svazu průmyslu Pavel Juříček.
Proti stravenkám a dalším výhodám, jako jsou například režijní jízdenky, silně vystupuje hlavně ministr financí Miroslav Kalousek. Odbory je naopak brání a vyhrožují kvůli jejich rušení stávkou. "Napětí při jednání se zmírňuje, hledají se kompromisy," komentoval probíhající vyjednávání Juříček.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 slíbil, že o stravenkách budou dál jednat. Pro jejich zachování je i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Proti jsou Věci veřejné, stejně jako celá levicová opozice. Kalousek podle zdroje ČTK na jednání uvedl, že chce proti stravenkám bojovat do poslední kapky krve. Místo stravenek navrhuje odečtení daňového paušálu ve výši tří tisíc korun.
Účastníci tripartity však dosud nenašli shodu nad podobou daňové reformy, která počítá se zrušením superhrubé mzdy. Zaměstnavatelé požadují například zachování investičních pobídek a zrušení daně z dividend. Odboráři tvrdí, že je reforma špatně spočítaná a přinese propad příjmu o 20 miliard za rok.
-red-