Z dat vyplývá, že zhruba devět procent lidí investuje do koupě automobilu. Přibližně 17 procent objemu peněz z penzijního připojištění zůstává několik měsíců zcela nevyužitých. Naproti tomu 14 procent klientů PFČP vkládá tyto prostředky ihned do jiných finančních produktů, ať už nového penzijního připojištění, spořicího účtu či dalších investic.
Svou roli v rozhodování o tom, jak naložit s penězi z penzijního připojištění, hraje i výše naspořených prostředků. Uspořená částka se nyní v průměru pohybuje mírně pod 100 000 korun. Odpovídá to krátké historii penzijního připojištění v ČR a relativně nízkým měsíčním vkladům.
Podle expertů na penzijní systém je ale znát, že roste zodpovědnost lidí za svou životní úroveň ve stáří. Podle mínění odborníků se tak bude prodlužovat doba spoření, a dá se i očekávat příklon k vyplácení anuity či doživotní renty.
Na penzi si na konci června 2011 spořilo 4,57 milionu lidí. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo deset.
-red-
