Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je trestní odpovědnost firem vnímána "jako důležitý prvek boje proti organizovanému zločinu a proti korupci".
Podle agentury ČTK je přijetí zákona značným průlomem v českém trestním právu, které až dosud důsledně vycházelo z evropské kontinentální tradice, respektive ze zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob. Firma se podle předlohy proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat. Tresty právnických osob se budou zapisovat do rejstříku trestů a budou veřejně přístupné.
Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se podle něj obávají možné kriminalizace podnikání a zneužití při konkurenčním boji. Zastánci prý naopak poukazují na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
Podle právníků budou muset právnické osoby kvůli novým pravidlům vytvářet podmínky, kterými budou předcházet vzniku trestného činu, tedy jakési „etické ovzduší. Norma ale bude klást rovněž vyšší nároky i na české soudce, státní zástupce a policisty, kteří se budou muset zdokonalit například v obchodním právu, aby věděli, v jakém právním prostředí dnes firmy fungují.
Okruh trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, sněmovna rozšířila na téměř osm desítek. Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.
Sněmovní ústavně právní výbor doporučil výčet rozšířit o poškození vodního zdroje, neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Naopak postih za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže zůstane v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí. Poslanec ODS a předseda Unie malých a středních podniků David Šeich původně navrhoval tento "trest smrti" pro firmy neuplatňovat, nakonec ale pro jeho návrh hlasovala pouze Milada Emmerová (ČSSD). Podle Pospíšila je trest vyžadován právem EU.
Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 Kč až dvou milionů korun.
-pda-
