Firma Gerresheimer je předním světovým výrobcem vysoce kvalitních speciálních výrobků ze skla a plastů, jež se používají v globálním farmaceutickém průmyslu a zdravotnictví. Skupina se po celém světě skládá z více jak 30 poboček, vykazuje tržby okolo jedné miliardy eur a zaměstnává přes 10 000 lidí. Závod Horšovský Týn byl založen v roce 2001. V současnosti zaměstnává více než 700 lidí. Metodou vstřikování plastů se zde vyrábí inhalátory, inzulínová a odběrová pera, drogové testery apod.
"V naší populaci přetrvávají stereotypní náhledy na to, jak vypadá práce ve strojírenské firmě a s tím je potřeba se neustále vypořádávat."
Podoba vzdělávání
Od svého vzniku prošla a stále firma prochází významnou expanzí, jejímž předpokladem je také soustavný nábor kvalifikovaných pracovních sil. Těch ale dlouhodobě na pracovním trhu není dostatek. Proto už v roce 2008 došlo k rozhodnutí oslovit regionální technické střední školy a učiliště s žádostí o spolupráci. Díky této kampani a zejména velké otevřenosti, vstřícnosti a profesionalitě byla v roce 2009 navázána spolupráce se Středním odborným učilištěm v Domažlicích. Následně došlo k podpisu kooperační dohody mezi SOU Domažlice a firmou Gerresheimer Horsovsky Tyn o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělávání, byly vytvořeny základy k duálnímu, neboli kooperativnímu vzdělávání (kdy výuka teorie probíhá přímo v SOU Domažlice a praxe ve firemním školicím středisku) a nastaveny učební osnovy k tříletému učebnímu oboru Strojní mechanik se zaměřením na vstřikování plastů. Tento obor byl v letošním roce rozšířen ještě o specializaci Nástrojař se zaměřením na vstřikování plastických hmot. Zásadní skutečností bylo a je, že vedení učiliště dokázalo do rozšířeného rámcového vzdělávacího programu začlenit celou řadu specifických požadavků a potřeb firmy. A tak už v prvním roce učení jsou učni ve firmě jednou za čtrnáct dnů, ve druhém roce každý druhý týden a v závěrečném ročníku tráví řešením komplexnějších zadání ve firmě půlroční stáž. Státní závěrečnou praktickou zkoušku skládají učni ve třetím ročníku přímo ve firemním školicím středisku.
Investice do budoucna
Zásadní komplikací při realizaci vzdělávání je už prvotní nábor učňů. Proto byl zahájen propracovaný proces aktivit, které obnášejí návštěvy základních škol a jednání s dětmi, jejich rodiči a učiteli. Zájemci mají možnost navštívit firmu a lépe se seznámit s tím, co by je po vyučení v zaměstnání čekalo.
Vedení Gerresheimer v Horšovském Týnu si uvědomuje, jak důležitá je potřeba kvalifikované pracovní síly a investic do budoucna. Proto firma vložila 4 mil. korun do vybudování vlastního školicího střediska, uvolnila a vyškolila dva kvalifikované zaměstnance, kteří se na plný úvazek věnují praktickému výcviku učňů přímo ve firmě. Navíc došlo k vytvoření sítě instruktorů odborného výcviku ve všech výrobních jednotkách, aby učni mohli pracovat pod odborným dohledem.
Jednou z metod, jak stimulovat zájem o učení je i zavedení finanční odměny (resp. kapesného) při splnění docházky a prospěchu, které činí v 1. ročníku 2.000 Kč, ve druhém 3.000 Kč a ve třetím 4.000 Kč měsíčně.
Od roku 2011 prošlo vzdělávacím projektem již více jak 40 učňů, z nichž velká část zůstala v řadách kmenových zaměstnanců.
Další formy podpory technického vzdělávání
V naší populaci přetrvávají stereotypní náhledy na to, jak vypadá práce ve strojírenské firmě a s tím je potřeba se neustále vypořádávat. Proto také pokládá vedení firmy za důležité i podporovat technickou výuku na obecnější úrovni. Základní školy v okolí firmy dostaly pro výuku žáků technické stavebnice (Lego, Merkur, aj.) za více než čtvrt milionu korun. Základní škola v Horšovském Týnu navíc převzala kufry s nářadím v hodnotě 60 tisíc korun a stala se školou, na níž je realizován projekt „SET – žáci objevují techniku“ (Schüler entdecken Technik), kdy se děti velice hravou a zábavnou formou dostávají k technice, objevují nadání pro nejrůznější činnosti, rozvíjí manuální zručnost a tím i svůj zájem o technické profese, což je důležitý základ pro rozhodování o jejich budoucím směřování.
Komplikace při kooperativním vzdělávání
V ČR stále chybí systém, který by vytvořil jednotné parametry a podmínky pro kooperativní vzdělání. Jistě by bylo prospěšné, kdyby pedagogové a mistři odborného výcviku mohli působit částečně přímo i ve firmách. Provozování kooperativního vzdělání představuje pro firmu nezanedbatelné náklady, avšak stát tuto oblast opomíjí a legislativně ani daňově moc vstřícný vůči takovýmto aktivitám není. A tak Gerresheimer spatřuje význam svých kroků i z hlediska celospolečenské prospěšnosti, protože se snaží o to, aby vlivem nedostatku kvalifikovaných pracovníků nemuselo dojít k přesunu výroby zahraničních firem dál na východ.
Skutečnost, že tento příklad je hodný respektu a následování podtrhuje i to, že firma obdržela v roce 2016 Cenu hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost, Hospodářská komora ČR společně se Sdružením pro oceňování kvality vybrala projekt spolupráce se školami a založení nového technického oboru mezi tři oceněné projekty v rámci ČR. Jeden z instruktorů odborného vzdělávání navíc obdržel cenu MŠMT.
Autor: Martin Štainer
