Společnost Koyo se řadí mezi světové špičky ve výrobě jehličkových ložisek, válečkových ložisek a kladek pro automobilový průmysl a strojírenství. Je jedním z výrobních závodů nadnárodní korporace JTEKT, která sídlí v Japonsku a je součástí skupiny Toyota. Export tvoří 98 % produkce firmy. Koyo dnes v Olomouci zaměstnává přes 480 kvalifikovaných pracovníků. Společnost byla v historii několikrát oceněna prestižními cenami, jako jsou Zaměstnavatel regionu, Odpovědná firma roku, Nejlepší personální projekt, Bezpečný podnik nebo Společnost přátelská rodině. V roce 2019 obdržela i Národní cenu kvality České republiky a Národní cenu za společenskou odpovědnost (aktualizace březen 2020).
Transformace firemní kultury po změně majitele
"Díky pozitivnímu přístupu našeho závodu, otevřené komunikaci a respektu jsme si vybudovali důvěru celé korporace"
Od Američanů k Japoncům
Japonský závod na výrobu ložisek Koyo Bearings Česká republika v Olomouci prošel ve své 19-ti leté historii složitým vývojem. Závod byl vybudován v roce 2000 pod značkou Torrington původem z amerického Connecticutu. Značka měla více než 100 letou tradici ve výrobě ložisek. V roce 2003 byl ovšem Torrington prodán americké korporaci The Timken Company a s tím samozřejmě změnil vlastníka i olomoucký závod. Poslední změna přišla v roce 2010, kdy byla divize Torrington prodána japonské korporaci JTEKT. Ta divizi na výrobu ložisek zahrnula pod vlastní značku Koyo.
Změna vlastníka představuje pro vedení podniku komplexní změnu. Různí vlastníci mají rozdílnou firemní kulturu, své vlastní procesy, nároky na reporting, na chování zaměstnanců. Změn je celá řada a vedení společnosti často stojí před velmi obtížným úkolem – přizpůsobit stávající řízení novým požadavkům. Pro Koyo byla změna posledního vlastníka skutečnou výzvou. Z amerického stylu vedení, který klade důraz především na individuální výkonnost jedince, přešla na japonský styl řízení, který je orientovaný na týmovou spolupráci.
. Odlišnost byla obrovská. Japonské firmy fungují více jako společenské organismy než jako obchodní podniky. Jejich prioritou je harmonie mezi všemi lidmi ve společnosti a absolutní loajalita zaměstnanců ke svému zaměstnavateli. V žebříčku hodnot mají Japonci práci a prosperitu svého podniku postavenu na nejvyšších příčkách.
Jak samotné převzetí probíhalo? “Poté, co nám bylo oznámeno, že závod kupují Japonci, zavládla mezi zaměstnanci nervozita. O japonských kulturách traduje mnoho předsudků, hlavně absolutní oddanost zaměstnavateli na úkor osobního života, stínování manažerů, přísná kontrola ze strany nadřízených aj. Mezi zaměstnanci se šířily různé scénáře, většinou se diskutovalo o přesunu výroby do jiných regionů. To naštěstí vůbec nebyl záměr nového vlastníka,“ vzpomíná na prodej firmy manažerka lidských zdrojů Jana Blažková.
První kroky ke změnám
První reakcí logicky bylo připravit se na první návštěvu nového vedení. Díky dobrému vztahu s místní univerzitou proběhlo rychlé školení vybraných zaměstnanců o specifikách japonské kultury, o pravidlech verbální a neverbální komunikace nebo o pravidlech oblékání. I tak byl příjezd prvních kolegů do olomouckého závodu doprovázen rozpaky. Potíže nastaly nejen s jazykovou bariérou, ale i s faktem, že pro japonské kolegy se jednalo o první pracovní vyslání do zahraničí. Tím se ale překlenulo první období, neboť se musely řešit osobní záležitosti, což pomohlo k navázání méně formálního vztahu.
Na úrovni čistě pracovní bylo klíčové zaměření zahraničních kolegů na výrobní proces. Ten zaznamenal největší změnu. JTEKT výrobní systém je založen na světově známém konceptu TPS (Toyota Production System). Zakládá se na maximálním zjednodušení a zeštíhlení procesů, odstranění zbytečných operací, neudržují se přebytečné zásoby, v uličkách mezi stroji jezdí vláček rozvážející materiál. Za tím vším je promyšlená automatizace a digitalizace - stav výroby monitorují obrazovky zaznamenávající produktivitu každého stroje v reálném čase, na stroje jsou napojena monitorovací zařízení schopná na dálku sledovat přesnost výroby, při poruše stroj automaticky zastaví, poruchu nahlásí apod. Za vším ovšem zůstává „lidsky srozumitelná“ podoba reportingu a výrobního procesu.
Adaptace japonských zvyklostí do českých podmínek
Tehdejší a z velké části i současní zaměstnanci se ke změnám postavili otevřeně. Do roku 2014 se v závodě vystřídali tři japonští poradci z Toyoty, kteří v Olomouci pomohli zdokonalit výrobní systém, nastavit komunikační procesy s japonskou centrálou, zavést jednotný reporting, firemní kulturu aj. Dnes už se Koyo obejde bez jejich pomoci. Japonský přístup k práci je velmi specifický a nebylo možné ho beze změn převést do českého prostředí. „Rozhodli jsme se, že k práci přistoupíme jako Češi selským rozumem a nebudeme přebírat doslova vše, co je v jiných závodech skupiny zaběhnuté. Přizpůsobili jsme japonské požadavky místním podmínkám, které jsou přijatelné pro naše zaměstnance, a japonské vedení náš přístup ocenilo. A stala se jedna zásadní věc – díky pozitivnímu přístupu našeho závodu, otevřené komunikaci a respektu jsme si vybudovali důvěru celé korporace. V Olomouci došlo k unikátní situaci, již šestým rokem zde funguje čistě český management s velmi vysokou úrovní pravomocí. To v závodech skupiny Toyota v Evropě není obvyklé,“ popisuje své zkušenosti s novým majitelem prezident závodu Petr Novák.
Pozitivní efekt změn
Přechod na nového vlastníka byl pro olomoucký závod výhodný. Těsně před svým prodejem ztratil závod kvůli cenové politice tehdejšího vlastníka většinu svých významných zákazníků. Po převzetí korporací JTEKT došlo k napojení závodu na širokou odběratelskou základnu značky Koyo a nutné změně prodejních cen, díky čemuž olomoucká firma získala zpětně řadu bývalých i nových zákazníků.
Prudce tak začaly růst tržby a počet zaměstnanců, zvyšovala se kvalita, produktivita, počet zákaznických reklamací za rok se blížil nule. V Olomouci se začalo investovat do nových technologií i strojového parku. Celková hodnota investic od roku 2010 do současnosti je přes 900 mil. Kč a přináší firmě růst produktivity, větší objem výroby a lepší kvalitu. Investice byly úspěšně dokončeny především díky detailně zpracovaným projektům opírajícím se o reálná data návratností. V tom tkví podstata úspěchu olomouckého závodu. Vedení společnosti poskytuje kompletní a pravdivé informace, jelikož si uvědomuje hrozbu ztráty důvěry, která je pro Japonce klíčová.
Nové obzory
Z nenápadného podniku na výrobu ložisek na kraji Olomouce se za 10 let v japonských rukou stal moderní prosperující podnik s miliardovým obratem. Roční růst objemu výroby je v posledních letech v průměru přes 6%, firma diverzifikuje své portfolio a stojí na pevných základech. Japonská návštěva v závodu nyní neznamená obavu, ale příležitost k debatě o plánech do budoucna a o probíhajících investicích.
Koyo Bearings za dobu své existence posílilo autonomii na tolik, že se zaměstnanci z ostatních 64 závodů, spadajících pod JTEKT Corporation, jezdí do olomoucké společnosti učit. Nemluvě o míře důvěry, kterou si tato společnost, jenž nemá ve vrcholovém managementu jediného Japonce, vybudovala. Prezident společnosti, Petr Novák, byl ve svých 43 letech povýšen do centrály korporace JTEKT v japonském městě Nagoja. Byl zvolen na pozici General Manager Global Acceleration Team, a tím se stal vedoucím nově zřízeného oddělení, jehož posláním je zavedení a standardizace nového systému řízení regionů korporace, čímž je Japonsko, Asie, Evropa, USA a následně do ostatních závodů a poboček po celém světě.
Autor: Martin Štainer
