List cituje personalisty, kteří říkají, že v posledních létech se jim nedaří prosadit do firem v Česku člověka nad 50 let. Na rozdíl od jiných zemí v západní Evropě, kde tito lidé se svými zkušenostmi přecházejí do představenstev či dozorčích rad. Osobní zkušenosti personalistů ukazují podle Hospodářských novin na to, že firmy chtějí lidi hlavně mezi pětatřiceti a pětačtyřiceti roky. Když personalisté prezentují někoho přes pětapadesát, tak první reakce firmy je údajně obvykle hodně skeptická a pak je nutné podle personalistů důrazně říct, aby si firma takového člověka nenechala ujít. Důvodem takového přístupu je podle mínění listem oslovených personalistů to, že z osmdesáti procent tvoří vrcholový management firem lidé ve věku 35 až 45 let. Tito šéfové si pak k sobě do týmu vybírají raději vrstevníky, se kterými poslouchají podobnou muziku a povídají si třeba o tom, kam vodí svoje děti do školky a ne starší lidi.
Ze zkušeností lidí, kteří vyhledávají vhodné kandidáty na místa ve firmách, vyplývá, že v tuzemských firmách stále převládá homogennost pracovních týmů. Když jsou tam všichni kolem čtyřiceti let, tak mezi sebe nechtějí nikoho přes padesát. Jsou ale pozice, kde věk nehraje až takovou roli, třeba u finančních a HR (personálních) ředitelů. Diverzita týmů se podle mínění českých personalistů uplatňuje v tuzemsku spíše ve větších podnicích, jako je Česká spořitelna, ČEZ, RWE, či Škoda Auto.
-pda-
