Cílem veřejně prospěšných prací je podpora osob dlouhodobě vedených v evidenci úřadu práce, dále lidí ohrožených sociálním vyloučením a na ty, kterým je z jiného závažného důvodu nutné poskytnout krátkodobé pracovní uplatnění. Veřejně prospěšné práce by se přitom neměly zaměňovat s takzvanou veřejnou službou. Za tu totiž nezaměstnaný nedostává mzdu. Veřejné služby se loni účastnilo asi 16 000 lidí. Za její výkon jim sice nenáležela odměna, ale bylo to zohledňováno při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Měla vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než šest měsíců. Například u nich díky účasti na veřejné službě po šesti měsících pobírání příspěvek na živobytí neklesl na existenční minimum.
Stát dává peníze na zvýšení zaměstnanosti také vytvářením takzvaných společensky účelných pracovních míst. Na ně poskytuje finanční příspěvek buď zaměstnavateli, nebo přímo nezaměstnanému, který se rozhodne podnikat. Příspěvek může jít na mzdy nebo na nákup vybavení či úpravu pracoviště. Na společensky účelná pracovní místa pro lidi z rizikových skupin obyvatelstva MPSV loni vynaložilo 684,6 milionu korun, za tuto částku bylo podpořeno více než 10 700 osob.
Dalších 13 milionů korun šlo na příspěvky na zřízení nových společensky účelných pracovních míst, na která se podařilo umístit 342 uchazečů o zaměstnání. Při zahájení samostatně výdělečné činnosti dostalo podporu 2407 nezaměstnaných, MPSV mezi ně rozdělilo 97,5 milionu korun.
Nezaměstnanost mají pomoci snížit i takzvané rekvalifikace, během nichž se nezaměstnaní učí novým pracovním dovednostem. MPSV do nich loni vložilo 317 milionů korun, za tuto částku podpořilo zhruba 31 600 lidí.
Rekvalifikační kurzy přitom loni lidé absolvovali ještě na základě rozhodnutí úředníků z úřadů práce. Od ledna si však lidé mohou vybrat rekvalifikační kurz sami, stát jim jej pak zcela nebo aspoň zčásti zaplatí. "Smyslem tohoto opatření je skutečnost, že osoba pohybující se na trhu práce s dostatečnou motivací nalézt pracovní uplatnění zná přesně své kvalifikační potřeby," uvedla Švrčková.
Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za celý rok 2011 byla 8,6 procenta, meziročně o 0,4 procentního bodu méně. V lednu 2012 byl podíl lidí bez práce na 9,1 procenta a proti prosinci se zvýšil o půl procentního bodu. Na úřadech práce bylo registrovaných 534 089 lidí.
-pda-
