Přestože podle zjištění deníku Inspektoráty práce nejvyšší pokutu ještě neudělily, eviduje úřad už návrhy na zahájení správního řízení. Za nelegální zaměstnávání může firma nově zaplatit 250 tisíc až 10 milionů korun a pracovník i sto tisíc korun. Přesto Inspektorát práce nemůže hned automaticky sáhnout po horní hranici pokuty. Pokud někoho podle zjištění MfD chytne, musí mimo jiné přihlížet i k jeho majetkovým poměrům. Nestává se proto, že by třeba pracovník hned při prvním přestupku dostal pokutu 100 tisíc, ale třeba 10 až 20 tisíc korun. Stejně tak u firem se kromě jiných kritérií posuzuje i to, zda pro ni výše pokuty nebude likvidační.
Úřad při naplňování kontrol vychází z dlouhodobého plánu kontrol a snaží se pokrýt všechny oblasti podnikání. A vedení úřadu také přiznává, že se v poslední době stále více řídí podněty od lidí. Jejich počet narůstá.
Do nelegálního zaměstnávání od ledna letošního roku patří i takzvaný švarcsystém – práce, kterou člověk dělá pro zaměstnavatele, ale sám si platí pojištění, odvádí daně z příjmu a vystupuje jako podnikatel. Podle představitelů inspektorátu práce se od nového roku závislá práce posuzuje podle čtyř znaků, takže je snadnější najít rozpor se zákonem. Posuzuje se například nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance v práci, zda pracovník vystupuje pod jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů…
MfD uvedla příklad, podle kterého inspektoři práce posuzují nelegální zaměstnávání, takzvaný švarcsystém. Jde například o továrnu, kde bude u pásu pracovat 100 lidí a všichni budou tvrdit, že jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), závislá práce, a tedy i švarcsystém, bude pravděpodobně prokázána. Komplikovanější to bude třeba na stavbách, kde někteří lidé pracují nelegálně, ale jiní mohou být zaměstnanci subdodavatelů. V tom případě bude inspektorát práce zajímat ještě další věci – jak často dotyčný pro firmu pracuje, zda je uzavřen obchodní závazkový vztah, jestli používá k práci své pomůcky.
-pda-
