Podle ohlasů od personalistů, které ČT zveřejnila, až třetina českých lidí neuvádí v životopise ryzí pravdu. Jde třeba o to, že lidé uvádí, že s počítačem umí pracovat každý, kdo ho dokáže jen zapnout, zkušenosti s vedením týmu má i ten, kdo vodí svoje děti ráno do školy a za praxi v oboru umí vydávat třeba brigádu ve stánku na plovárně. Česká televize uvedla, že zveličování dat v životopise „dělá“ přes 60 % uchazečů o práci v Rakousku, 49 procent lidí v Německu a 30 procent v Lucembursku.
Češi si kvůli práci nejvíce „fandí“ v jazycích. Podle personalistů je to jeden z největších nešvarů. „Lidé si totiž myslí, že mají skvělé jazykové schopnosti, když vycestují na dovolenou, tam si koupí chléb a objednají pizzu," citovala Česká televize Luboše Rejchrta, ředitele Grafton recruitment. Podle životopisů jsme v podstatě národ lingvistů, tito jazykozpytci ale většinou končí hned u prvního pohovoru vedeném třeba v angličtině.
Odhalit rafinovanější výmysly je ale mnohdy mnohem složitější. Lidé například ve velké míře pozměňují dobu, po kterou nebyli nikde zaměstnáni. Firmy totiž negativně pohlíží na dlouhé prodlevy mezi mezi jednotlivými zaměstnáními - tedy když je někdo nezaměstnaný dlouhodobě.
Vylhaný životopis může přijít zaměstnance draho. Minimálně přijde o místo. Podvodník pak nemá právo ani na odstupné. Typickým prohřeškem je také to, že lidé v životopisech tvrdí, že vystudovali vysokou školu, ve skutečnosti tomu tak ovšem není.
-pda-
