Age management představuje podle vedoucí projektu Ilony Štorové z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR vytvoření pracovních podmínek podle věku. Zahrnuje péči o zdraví, restrukturalizaci pracovních míst, změnu pracovního prostředí i pracovní doby, rozvoj mezigenerační spolupráce, důraz na pracovní pohodu i ergonomii.
„Neznamená to, že by byl age management zaměřen jen na stárnoucí zaměstnance, ale orientuje se na všechny. Cílem je sladit rodinný a pracovní život v kritických fázích - u absolventů, při narození dětí i ve vyšším věku," citoval server Finanční noviny.cz Štorovou. Ta dodala, že výsledkem projektu je mimo jiné příručka k používání age managementu či 45 vyškolených odborníků, kteří mohou metodu předávat dál.
Řízení podle věku bere v potaz stárnutí populace a s ním i pracovní síly. Vlastní age management by měli mít ale i samotní pracovníci. Do důchodu se totiž bude odcházet v pozdějším věku. Čeští odborníci využili výsledků Finského institutu pracovního zdraví (FIOH), který se problematikou stárnutí pracovníků a zkoumáním pracovních schopností zabývá od 80. let minulého století. Experti FIOH vytvořili test, díky němuž je možné za pět minut zjistit, jak na tom člověk pracovně je. Otázky se týkají zdravotního stavu, psychické pohody, limitů výkonu, únavy i víry v budoucnost. Možné je získat 49 bodů. Výsledkem jsou i doporučení kroků ke zlepšení.
„V Česku jsme zvyklí zabývat se pracovní neschopností. Lékaři se orientují na to, co člověk nemůže dělat. Toto je opačný přístup. Zjišťuje se, co člověk může dělat," citovala vyjádření dalšího experta projektového týmu Jiřího Fukana z brněnského krajského úřadu práce česká média. Úřad ověřoval metodu na 35 ženách a 37 mužích, kteří se ucházeli o práci. V průměru dosáhli 37 bodů. S vyšším věkem se skóre snižovalo.
Zda úřady práce začnou věkové vedení využívat, není zatím jasné. Náměstek ministra práce Jan Dobeš dnes řekl, že by se metoda i test mohly dostat mezi opatření chystané vládní strategie přípravy na stárnutí pro roky 2013 až 2017.
-pda-
