Mezi těmi, kdo si myslí, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, převažují levicově orientovaní voliči, důchodci, zaměstnanci a studenti. Tento názor však zastává i vysoký podíl pravicových voličů - řádově kolem poloviny. Trvale si také většina lidí myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní, protože vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si práce. Procento takto smýšlejících lidí ale postupně kleslo. Zatímco v roce 1993 tento názor sdílelo 82 procent dotázaných, postupně jich ubylo a v posledních deseti letech tento názor sdílí kolem 60 procent lidí. Současná hodnota 57 procent patří k nejnižším.
Naopak názor, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, většina Čechů nesdílí. Souhlas s ním vyslovilo v aktuálním průzkumu 38 procent dotázaných, pouze asi desetina populace je o tom pevně přesvědčena.
Dlouhodobá časová řada ukazuje, že názor, že nezaměstnaní ve skutečnosti zájem o práci nemají, převažoval na počátku existence samostatného českého státu, kdy nezaměstnanost byla velmi nízká (kolem tří procent), a opět v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Tehdy si to myslela většina populace. V dobách, kdy nezaměstnanost roste k hranici deseti procent, podíl veřejnosti, která považuje nezaměstnané za ty, kteří ve skutečnosti nemají zájem o práci, klesá pod hranici 40 procent.
Kritičtí jsou k nezaměstnaným zejména podnikatelé a lidé, kteří se hlásí k pravicovým stranám.
-pda-
