Deník dále uvádí, že v první fázi hospodářské krize vykazovaly podniky růst průměrných mezd, jednoduše proto, že propustily nepotřebné a hůře placené dělníky. Průměr tak rostl, i když bylo méně zaměstnaných a na mzdách se celkově vyplatilo méně.
Statistici tak zveřejňovali poměrně příznivé údaje, pohled na detaily ale tak optimistický nebyl. Napříč všemi obory klesaly nenárokovatelné odměny a prémie a pracovalo se méně, tedy bez odměn za přesčasy. U celé řady povolání tak mají lidé na výplatních páskách méně než dříve. Jejich životní úroveň pak ještě výrazněji snižuje současná vyšší inflace. Nejprve šlo pouze o vliv nižších odměn, pak i o to, za kolik nastupovali noví a hůře placení zaměstnanci. Firmy nabízely méně, uchazeči žádali méně. Méně nevydělávají jen servírky, jejichž oficiální příjmy s nástupem krize jako mávnutím kouzelného proutku klesly k hranici minimální mzdy. Citelně klesly mzdy i prodavačům nebo řidičům kamionů (shodně o sedm procent za poslední dva roky). Překvapivě méně mají i programátoři či účetní. Uskrovnit se museli i personální ředitelé. Na číslech je vidět, že se šetřilo hlavně na těch nejlépe placených, jejich střední mzda (medián) sice mírně rostla, ta průměrná ale kvůli výpadku těch nejvyšších příjmů klesla. K největším poklesům ale došlo u prací, u kterých není potřeba odbornost či praxe. Na ty se na úřadech práce stojí fronty a zaměstnavatelé si to uvědomují.
"Kandidáti, kteří mají aktuální přehled o trhu práce a vědí, jaká je situace, si na plat kladou nižší požadavky než dříve. Obzvláště ti, kteří už práci nějakou dobu hledají," říká Kateřina Vaisová z personální agentury Randstad.
"Firmy jsou si toho vědomy a samy i nižší platy nabízí. Často jsou ochotny na svého ideálního kandidáta celkem dlouho čekat - třeba i tři až čtyři měsíce, než se objeví uchazeč s dostatečnými zkušenostmi a zároveň nižšími platovými požadavky," dodává.
Podobně mluví i Marcela Laštovková z personální agentury ALP Consulting. "Trh je přesycený a firmy toho zneužívají. Mají rády studenty, protože potřebují praxi a nevyžadují vysoký nástupní plat," popisuje.
Průměrná nominální mzda přesto paradoxně dál roste. V prvním čtvrtletí letošního roku byla o 3,6 procenta vyšší než loni a vzrostla na 24 126 korun. Reálná mzda klesla kvůli inflaci o 0,1 procenta. Rostla u deseti oborů (nejvíce v zemědělství a zdravotnictví), u devíti naopak klesala (nejvíce v energetice a realitách).
Firmy podle statistického úřadu zaměstnancům výrazně zvýšily odměny. "Lze předpokládat, že nebyly vypláceny všem, a proto nedošlo k nárůstu mezd u všech zaměstnaneckých skupin stejně," popisuje Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Firmy tak pravděpodobně částečně zareagovaly na požadavky zaměstnanců a zvýšily jim, zřejmě dočasně, kvůli rostoucí inflaci prémie. Na odměnách, které se objevily hlavně v průmyslu, se ale mohla odrazit rostoucí výroba a stále úspěšnější export českého zboží.
"Druhým na mzdu působícím faktorem je skutečnost, že zaměstnanci v průběhu kratší nemoci čerpají dovolenou," říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Tento trend ovlivňuje úroveň průměrné mzdy, protože náhrada za dovolenou je placena průměrem předchozího období, zatímco za první tři dny nemoci nedostává zaměstnanec žádnou náhradu a potom čerpá nemocenskou. Zaměstnance k takovému chování motivuje nejen vyšší příjem, ale i obavy ze ztráty zaměstnání, případně zaměstnaneckých benefitů kvůli případné nemoci.
Průmyslové firmy růst mezd zaskočil. V oboru mzdy podle statistiky vzrostly o 3,7 procenta, v dubnovém průzkumu Svazu a České národní banky ale šéfové 1600 podniků předpokládali růst jen o 1,5 procenta. Kde se vzal takový rozdíl, neumí nikdo vysvětlit.
"I když klesající, tak stále vysoká nezaměstnanost nevytváří tlak na růst mezd," říká analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Ekonomika stále není schopna vytvářet dostatek nových pracovních míst a pokles počtu nezaměstnaných z posledních měsíců je způsoben nástupem sezonních prací. Na jedno volné pracovní místo stále připadá více než deset lidí bez práce.
Ekonomové proto očekávají, že mzdy porostou méně a prakticky celý nominální růst spolkne inflace. Reálné příjmy zaměstnanců tak budou stagnovat, nebo dokonce klesat. "Podniky se ke zvýšení mezd stavějí velmi neochotně a nechtějí si zbytečně zvyšovat nákladové položky a riskovat tak ztrátu konkurenceschopnosti," říká ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Obory, které by na tom mohly být o něco lépe, jsou farmacie, průmysl a bankovnictví. Přidávat se ale nebude plošně. "Firmy si mnohem více uvědomují, že pokud si chtějí udržet klíčové zaměstnance, musí je adekvátně odměnit. Nárůsty mezd tak budou více selektivní a zohledňovat dlouhodobou perspektivu daného zaměstnance pro firmu," předpokládá Libor Stodola, expert na lidské zdroje poradenské společnosti PwC.
Pokles reálných mezd prakticky vylučuje možnost, že by došlo k oživení spotřeby domácností. Mzdy jsou tak navzdory nominálnímu růstu brzdou české ekonomiky.
-red-
