Podle deníku Právo, který výsledky agentury Scio také okomentoval, ze všech oborů vyšla technika suverénně nejlépe, dalšími nejatraktivnějšími obory s vysokým odstupem od techniky jsou ekonomie a právo. Nejmenší zájem je o zemědělské obory, které však nebyly mapovány na reprezentativním vzorku. Málo oblíbené jsou také matematicko-fyzikální obory a pedagogika.
Zvláštností studentů, kteří chtějí technické obory studovat, je i fakt, že se jejich preference v průběhu studia nijak nemění. Většina se pro technické obory rozhodne již v prváku na střední škole a od svého záměru už neustoupí. Poměr studentů, kteří jeví na střední škole o technické směry zájem, celkem odpovídá i počtu studentů přijatých na vysokoškolské technické obory, kterých v roce 2010 bylo kolem 22,8 procenta.
Deník Právo ale upozornil, že stále větším problémem se stává uplatnění absolventů magisterských technických oborů. Deník uvedl, že vloni v dubnu jejich nezaměstnanost sahala k deseti procentům, což je u všech magisterských oborů druhá nejhorší statistika po zemědělskolesnických a veterinárních vědách (11,5 procenta). V této souvislosti deník citoval viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka, který řekl, že problém je v náplni studia. Školy prý produkují absolventy technik s takovým vzděláním, které firmy nepotřebují, a tak pro ně nemají uplatnění. To souvisí i s další statistikou průzkumu STEM, která mapovala motivaci ke studiu jednotlivých oborů. Z ní vyplynulo, že lehká nadpoloviční většina studentů techniky se na svůj obor dala, aby si zajistila uplatnění v praxi. V tomto ohledu jsou motivovanější jen studenti práv, kterých takto odpovědělo na 60 procent.
-pda-
Jak by měl vypadat optimální systém vzdělávání a zaměstnávání technicky vzdělaných odborníků?
Řekněte nám svoje nápady pod tímto článkem nebo na Facebooku.
