Stále více mladých lidí se snaží získat práci už během svého studia. Důvodem přitom není pouze úsilí přivydělat si peníze, ale i snaha o získání kontaktů, zkušeností a lepší výchozí pozice do profesního života. Napsal to server EurActiv.cz.
Mladí Češi se nejvíce obávají období, kdy budou muset ze školy přecházet do profesního života. Zatímco ve světě tento názor sdílí 63 % mladých, v České republice jej považuje za obtížný dokonce 80 % z nich. Ukázal to průzkum realizovaný agenturou Penn Schoen Berland, který byl ve 27 zemích světa prováděn na 12 tisících zástupcích takzvané generace Y, tedy lidí ve věku od 18 do 30 let, kteří budou v roce 2025 tvořit většinu produktivní populace.
Jak uvedl na nedávném diskuzním fóru „Budoucnost generace Y“ pořádaném společností Telefónica, která byla jedním ze zadavatelů výzkumu, ředitel divize Lidských zdrojů této společnosti Ctirad Lolek, lze tato čísla podle něj označit za „alarmující“. Podle něj je proto důležité, aby firmy s mladými lidmi pracovaly už během školy v rámci různých stáží a praxí.
Podle prorektorky pro zahraniční vztahy a PR Vysoké školy ekonomické Hany Machkové je nicméně dnes běžné, že studenti na vysokých školách pracují. „Jako pedagožka z toho nemám velkou radost, ale pracují téměř všichni, zejména na magisterském stupni,“ řekla.
Nadšený z toho, že studenti pracují, není podle svých slov ani vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity Radim Polčák. „Mladí mají dojem, že pokud nebudou mít ve dvaceti milion kontaktů na různé firmy a tisíc profesních zkušeností, tak o něco přichází,“ řekl a dodal, že se naopak nacházejí ve věku, kdy by měli vstřebávat nejen informace a zkušenosti ze zaměstnání, ale i další podněty ve svém okolí.
Jak upozornil Ctirad Lolek, mladí lidé by si měli uvědomit, že v současnosti už během výběrových řízení nezohledňuje zaměstnavatel pouze vzdělání, ale i další schopnosti. „Já osobně raději vyberu někoho, kdo má zájem, určitou vnitřní energii, kdo chce něčeho dosáhnout ve firmě a hlavně někoho, kdo je komunikativní a kdo je kolem sebe schopný vytvořit určitou pozitivní auru,“ vysvětlil.
Na tom, že by změny v českém školství mohly výrazně zlepšit i českou konkurenceschopnost, se už delší dobu shodují odborníci z řad zaměstnavatelů i škol. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) Radka Špicara je jedním ze zásadních problémů malý zájem o spolupráci mezi podniky a univerzitami.
„Podíváte-li se na skutečně vyspělé ekonomiky jako je například ta americká, tak prakticky neexistuje špičková škola, která by téměř z poloviny nebyla financovaná privátním sektorem nebo nespolupracovala s firmami,“ řekl Špicar. Dodal, že u nás se bohužel této spolupráci příliš nedaří, protože o ni naprostá většina firem nestojí.
Dalším problémem je podle Špicara velký rozdíl mezi nabídkou vzdělávacího systému a poptávkou ze strany zaměstnavatelů. Na to, že nejsou technické obory pro absolventy středních škol příliš atraktivní, upozornil v nedávném rozhovoru pro EurActiv rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček.
„Na technické obory se hlásí méně těch nejkvalitnějších studentů. Jsou totiž vychováváni v tom, že technika je například škodlivá z hlediska životního prostředí, a žijí v představě, že nejdůležitější je psát eseje a filozofovat,“ tvrdí.
Stále častěji je v souvislosti s nízkým počtem absolventů technických oborů skloňován také koncept takzvaného duálního vzdělávání. V rámci něj by měla být úzce propojena teoretická výuka s praktickou profesní přípravu v konkrétním firemním prostředí.
Zmíněný průzkum však ukazuje i další zajímavé údaje. Mladí Češi jsou například podle něj méně optimističtí. Polovina z nich se navíc domnívá, že jejich země má už své lepší dny za sebou, ačkoliv ve světě tento názor převládá jen u jedné třetiny dotázaných.
Je podle vašeho mínění dobré, když studenti vedle školy také pracují?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
