Češky si v minulosti zvykly nevracet se po čase po narození potomka do práce a mít rovnou další dítě. Napsal to server Finančnínoviny.cz.
„Prosadil se tu model řetězení rodičovských dovolených, dříve dalších mateřských dovolených. Zatímco v 60. letech zpravidla měly ženy první dítě, odešly na nějakou dobu z práce a potom měly třeba druhé dítě, tak v období normalizace se začal pomaličku prosazovat model nenavracení se mezi porody na trh práce. U žen, které se narodily v 70. letech, je už naprosto dominantní model řetězení rodičovských dovolených,“ řekla socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Podle studie se v minulosti do zaměstnání nevrátilo a mělo hned další dítě 40 procent matek, které se narodily ve 40. letech. Na první mateřskou plynule druhým potomkem navázalo 56 procent žen narozených v 50. letech. Z matek, které přišly na svět v 60. letech, to bylo 65 procent. Tuto strategii pak volilo už 77 procent žen, které se narodily po roce 1970.
Vliv na chování žen a rodin měla podle sociologů rodinná politika. Zavedla se mateřská dovolená, později rodičovská. Ta se také postupně prodlužovala.
„Zatímco v 60. letech byla většinou taková praxe, že ženy zůstávaly s každým dítětem doma do jednoho roku, případně do dvou let, postupně se doba péče o dítě prodlužovala. V 90. letech už jsme byli svědky toho, že dominantní praxe byla zůstat s každým dítětem po dobu tří let. Máme tu i poměrně velkou skupinu žen – více než čtvrtinu – která zůstává doma ještě déle, zpravidla jsou to čtyři roky,“ upřesnila Hašková.
Podle statistik je zaměstnanost matek v Česku menší než v jiných zemích. Zatímco v EU či Norsku kopíruje křivka zaměstnanosti žen v grafech křivku zaměstnanosti mužů, v ČR je vidět propad. Týká se žen ve věku od 25 do 45 let. I když by mnohé matky podle zjištění odborníků pracovat chtěly, nemohou často najít práci ani hlídání pro děti. V ČR totiž chybí jesle i školky.
„Díky tomu, že není možné umístit děti do zařízení péče, ztrácíme potenciál určité části vzdělaných žen. Matky vlastně za mateřství trestáme,“ uvedla už dřív ministryně práce Michaela Marksová Tominová.
Po roce 2000 pracovalo na plný úvazek jen devět procent žen, které měly ani ne tříletého potomka. Ještě v 90. letech to bylo 15 procent matek a před rokem 1989 skoro 30 procent.
Asi 68 procent tzv. Husákových dětí z rodin, kde pracovali oba rodiče, chodilo do jeslí. O děti do tří let, které se narodily po roce 2000, se museli postarat hlavně matky a otcové. Třeba se u potomka střídali a dělali z domova. Zařídilo si to tak 37 procent rodin. Dalších 28 procent využilo prarodiče. Instituce se postaraly o 29 procent dětí.
Pomohly by podle vás zlepšit situaci zaměstnání matek dostupnější jesle a školky?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
