Ženy v ČR vydělávají v průměru méně než muži nejen v soukromém sektoru, ale i ve státních a veřejných službách. V nich mají podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku méně o 17 procent hrubého. Napsal to server Finančnínoviny.cz.
Největší finanční propast je mezi čtyřicátnicemi a čtyřicátníky. Stát či veřejná sféra těmto zaměstnankyním vyplácejí průměrně o čtvrtinu méně než zaměstnancům. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová chystá ve svém resortu audit.
„Veřejná správa má rozdíly menší než soukromý sektor, což je dáno tím, že se pohybujeme podle tabulek. Nicméně je tu kategorie osobního ohodnocení a různých odměn. Tam očekávám možné rozdíly,“ řekla ministryně.
Platový audit bude součástí personálního auditu na ministerstvu. Resort na něj využije zbylé peníze z Evropského sociálního fondu. „V řádu tří měsíců budeme mít nějaké výsledky,“ dodala Marksová.
Loni v prvním pololetí si ženy ve veřejné sféře a ve státních službách vydělaly v průměru 23 492 korun hrubého. Muži měli 28 444 korun, tedy o 17,4 procenta víc. Mediánová neboli střední hodnota výdělku činila u žen 22 915 korun a u mužů 25 850 korun. Rozdíl se tak rovnal 11,4 procenta.
Největší propast mezi platy je u lidí ve věku mezi čtyřicítkou a padesátkou. Zatímco ženy najdou na výplatní pásce v průměru 23 304 korun, muži 31 153 korun. To je o čtvrtinu víc. Medián platu čtyřicátnic dosahuje 23 026 korun, čtyřicátníků 28 540 korun. Rozdíl činí téměř pětinu.
Nejméně se platy liší na začátku a na konci pracovní dráhy. Do třicítky ženy dostávají v průměru téměř o čtyři procenta méně peněz, po šedesátce pak o desetinu méně. Medián platu mají ženy do třicítky o 5,5 procenta nižší než muži, před důchodem pak o dvě procenta.
V soukromém sektoru si ženy vydělají v průměru o 23 procent méně. Jejich průměrná mzda činila loni v prvním pololetí 21 991 korun, muži měli 28 529 korun. Medián mzdy byl u žen o 18 procent nižší. Největší rozdíl panuje i tady mezi mzdami čtyřicátníků a čtyřicátnic, dosahuje zhruba 29 procent.
Podle odbornic a odborníků na problematiku rovnosti za rozdíly v odměňování mohou i přetrvávající stereotypy. Do vedoucích a lépe placených pozic se totiž dostávají většinou muži. Na ty se navíc pohlíží stále jako na živitele, proto by prý měli víc vydělávat, i když rodiny žijí obvykle ze dvou příjmů a ženy mívají také často vyšší vzdělání. Ve státní a veřejné sféře hrají pak roli odměny. Dostávají je často právě muži, třeba aby z oboru neodešli.
Na nižších mzdách žen se ale zřejmě podepisuje i to, že se víc věnují dětem a potřebují kvůli tomu častěji volno. Marksová podotkla, že mnohé ženy po čtyřicítce mívají ještě poměrně malé potomky, k tomu u některých ale zároveň přibude i péče o starší rodiče. Tato takzvaná sendvičová generace, která je „obložena“ povinnostmi postarat se o nejmladší i nejstarší členy rodiny, se v poslední době rozrůstá.
Jak by měl podle vás stát zajistit, aby ženy pobíraly stejné mzdy jako muži?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
