Ve dnech 28. 5. až 12. 6. se v Ženevě konala výroční konference Mezinárodní organizace práce (MOP), jediné tripartitní organizace v systému OSN, jejímž posláním je utváření a přijímání pracovních norem ve formě úmluv či doporučení. Konference se zúčastnily delegace zastupujících vlády, zaměstnavatele a zaměstnance ze 165 členských zemí MOP. Za Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) se jednání zúčastnila delegace vedená jejím předsedou Josefem Středulou. Uvedl to server Esondy.cz.
Hlavní zpráva předložená konferenci generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce Guy Ryderem byla věnována otázkám migrace, která je jedním z nejaktuálnějších problémů dneška. Migrace neustále roste a podle posledních odhadů je na celém světě 232 miliony migrantů, kteří odcházejí ze svých zemí kvůli politickým konfliktům, demografickým změnám, příjmovým nerovnostem, klimatickým změnám a zejména jako důsledek globalizace.
Odchod za prací do jiné země je jednoznačně nejčastějším důvodem migrace. I když migrace za prací je všeobecně přínosná, častým jevem je její spojování s nepřijatelným zacházením a pracovními podmínkami. Mezinárodní organizace práce se chce nyní zaměřit na respektování základních práv migrujících pracovníků a možnost pracovat za důstojných podmínek.
Pro stranu zaměstnanců je největší úspěchem konference přijetí právně závazného protokolu doplňujícího Úmluvu MOP o nucené práci – tj. práci, která je vymáhána pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a která není vykonávána dobrovolně. Úmluva č. 29 o nucené práci z roku 1930 spolu s Úmluvou č. 105 z roku 1957 o vymýcení nucené práce patří do souboru osmi základních norem MOP.
Po 80 letech od přijetí úmluvy č. 29 je dnes ve světě 21 milionů lidí oběťmi nucené práce, která v současnosti zmutovala do jiných forem a stala se obrovským byznysem, který přináší ročně zisk ve výši okolo 150 miliard USD.
Protokol s cílem dosáhnout odstranění nucené a povinné práce doplňuje mezery v Úmluvě č. 29 a spolu s ním přijaté doprovodné Doporučení obsahuje technický návod k provádění a jsou v něm uvedena konkrétní opatření v oblasti prevence, ochrany obětí, odškodnění, vymahatelnosti a mezinárodní spolupráce.
Jedna z nejvýznamnějších agend mezinárodní konference práce, a to projednání zprávy o aplikování úmluv a doporučení MOP v jednotlivých členských státech, bohužel nemohla být provedena v plném rozsahu.
Stálý výbor konference – Výbor pro aplikování norem, který je součástí kontrolního mechanismu MOP – sice projednal 19 případů porušování úmluv v konkrétních zemích, nedokázal se však shodnout na potřebných závěrech. Stalo se tak podruhé za poslední tři roky v důsledku zpochybňování práva na stávku a útoku na kontrolní systém MOP ze strany zaměstnavatelů. Protichůdné postoje sociálních partnerů v tomto směru se dosud nepodařilo uspokojivě vyřešit ani sblížit.
V rámci 103. Mezinárodní konference práce se uskutečnil Summit světa práce, který vycházel z analýzy 140 zemí, kde se ukazuje, že investování do kvality práce, omezování zranitelné zaměstnanosti a chudoby vede k vyššímu ekonomickému růstu a nižší příjmové nerovnosti. Zdůrazněn byl význam kombinování dobře nastavené sociální ochrany a ekonomického rozvoje. Na Summitu zaznělo, že řada rozvíjejících se zemí, zejména v Latinské Americe a Asii, usiluje o snižování nerovností a zlepšuje kvalitu práce i sociální ochrany. Oproti tomu se zdá, že řada rozvinutých ekonomik, obzvláště v Evropě, jde opačným směrem.
V průběhu konference se uskutečnilo pracovní setkání českých delegátů s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. Předseda ČMKOS Josef Středula při této příležitosti poukázal, že je třeba změnit přístup české vlády k ratifikování celé řady úmluv MOP. Odbory již řadu let požadují, za pravicových vlád neúspěšně, ratifikování úmluvy č. 131 o minimální mzdě, úmluvy č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání a úmluvy č. 151 o pracovních vztazích v oblasti veřejných služeb.
Aktuálně byla vládní část české národní delegace upozorněna na porušování úmluvy č. 87 o svobodě sdružování a právu organizovat se v činnosti rejstříkových soudů, které se vyskytují při evidenci odborových organizací podle nového Občanského zákoníku a nového zákona o veřejných rejstřících.
Jaký máte názor na migraci za prací?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
