Do konce března by měla proběhnout schůzka ekonomických expertů, kteří vyčíslí dopady předčasného odchodu horníků do penze. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se po dnešním jednání nebrání tomu, aby do důchodu mohlo odejít dříve více horníků, ale podle propočtů by dopad na státní rozpočet mohl být až desítky miliard korun. Nároky odborářů po dnešní schůzce na karvinském Dole Darkov uznává. Zároveň nevylučuje, že se na financování těchto důchodů bude muset spolupodílet i samotné OKD. Zprávu uvedl portál e-sondy.cz.
Ministr Babiš se po dnešním jednání nebrání tomu, aby do důchodu mohlo odejít dříve více horníků. Návrh se teď vztahuje na zaměstnance, kteří v dole začali pracovat před rokem 1993 a stanovený počet hodin odpracovali do roku 2008. Tato hranice by ale mohla padnout, jak si přejí odbory. "V rámci koalice máme dohodu, že u těch horníků, kteří nastoupili do práce před rokem 1993, souhlasím. Odboráři však chtějí, aby se to týkalo všech, tj. i těch, kteří nastoupí letos, a na to máme rozdílný názor. Naše propočty ukazují, že to znamená velký dopad až v desítkách miliard korun na rozpočet," shrnuje závěry jednání s odbory Babiš. A dodává, že dnešní jednání vedlo především k tomu, že se domluvili na společné schůzce ekonomických expertů obou stran, kde si vzájemně představí detailní propočty s tím souvisejících nákladů. "Rozpočet není nafukovací a není možné na to dávat bianko šek," vysvětluje Babiš. Schůzka by se měla podle něho uskutečnit ještě do konce března. Babiš uznává, že v okolních státech to na takovém principu funguje. "V tomhle směru mají odboráři pravdu, nicméně já musím přesně vědět, do čeho jdeme, do jakých částek," konstatuje ministr.
Hornické odbory usilují o dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Argumentují tím, že práce v podzemí je extrémně fyzicky náročná, a zdůrazňují, že nikde jinde v Evropě havíři nefárají tak dlouho jako v Česku. Současné ministerstvo práce a sociálních věcí je vyslyšelo a přišlo před časem s návrhem na úpravu zákona, která by umožnila, aby část horníků odcházela do důchodu o pět let dříve než dosud. A týkat by se to mělo i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Ministerstvo změnu navrhuje především s ohledem na krizi těžařské společnosti OKD, propouštění a očekávaný rychlejší útlum těžby. Úprava věku starobního důchodu by mohla podle zastánců této změny pomoci snížit stavy lidí v hornictví bez dramatického nárůstu nezaměstnanosti. Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn.
Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by museli fárat až do 65 let. "A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech," uvedl již dříve předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Zdůraznil, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.
Ministr zároveň zmínil, že proběhla inventura ekologických závazků státu vůči OKD. "Tam si myslím, že chceme být vstřícní, ale očekáváme, že vedení se bude podílet na řešení celé situace, protože privatizace OKD je nešťastná a zásadním způsobem negativně ovlivnila tento region," dodal.
Tématem důchodů důlních pracovníků se má příští týden zabývat vláda.
Ve společnosti OKD nesplňuje podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by mohlo jít do penze kolem 50 z těchto lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich mělo být asi 350. Po zhruba pěti letech by se číslo začalo snižovat. Největší výdaje by hornické důchody přinesly v letech 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. "Nemyslím si ale, že by to byla částka, která by znamenala velkou zátěž pro státní rozpočet," míní Michal Tvrdoň z Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava.
Jaký názor máte na věk, ve kterém by horníci měli odcházet do důchodu?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
