Výrazně snazší bude propustit zaměstnance, kteří si pracovní dobu krátí on-line nákupy, brouzdáním na internetu nebo soukromou korespondencí. 59 procent tuzemských firem, které používají nástroje pro monitoring pracovních počítačů, tabletů a mobilů, získají větší zastání u soudů v případných sporech se zaměstnanci. Zprávu uvedl portál BusinessInfo.cz
Tento měsíc Evropský soud pro lidská práva totiž rozhodl, že zaměstnavatelé smějí po předchozím oznámení monitorovat komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích.
„Průlomové rozhodnutí nyní firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat či Instagram. Pokud zaměstnavatel jejich využívání přímo nepovoluje, mohli by zaměstnanci přijít o pracovní místo,“ shrnuje Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která pomáhá firmám zjišťovat, jak zaměstnanci využívají výpočetní techniku, a zajistit bezpečnost firemních dat. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů.
V prosinci připravili zaměstnanci své chlebodárce skoro o čtyři dny práce
Právě na mobily a tablety se v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného pro soukromé účely. „Zcela oprávněně jsou mobilní zařízení trnem v oku mnoha českým zaměstnavatelům, kteří bez vhodné aplikace pro jejich správu a monitoring nejsou schopni vyhodnotit, do jaké míry jsou využívány pro soukromé účely, a zajistit tak bezpečnost dat. Zájem o tyto aplikace proto rapidně roste,“ dodává Martin Hnízdil.
Z poflakování a prokrastinace na tuzemských pracovištích se stává závažný problém. „Například před Vánocemi odkrojily mimopracovní aktivity jednomu zaměstnanci z pracovní doby v průměru dokonce 92 minut denně! Pokud práci nedoženou později, připraví své chlebodárce skoro o čtyři dny práce,“ shrnuje Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.
Chronické flákače bude možné snadněji propustit
Propustit ty, kteří závažným způsobem u svého počítače porušují pracovní nařízení, ohrožují bezpečnost firmy či trpí syndromem chronického flákače, bylo zatím pro zaměstnavatele komplikované. U soudu nacházely firmy zastání jen částečně, navíc s velkou mírou právní nejistoty.
„Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů nešla,“ říká Josef Donát, odborník na právo v oblasti informačních technologií z advokátní kanceláře Rowan Legal.
To by se ale nyní mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je de facto závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků včetně způsobu jejich monitorování a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl zpochybňovat právo zaměstnavatele na monitorování soukromé komunikace zaměstnance.
„Firmám by se mělo usnadnit dokazování porušování pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Bez možnosti kontroly komunikace prostřednictvím pracovních prostředků zaměstnavatele bylo obtížné prokázat, jestli elektronická korespondence byla soukromá, nebo pracovní. Toho samozřejmě řada přistižených zaměstnanců zneužívala. Teď musí počítat s tím, že zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek monitorovat využívání pracovních prostředků zaměstnavatele na pracovišti a nemohou poukazovat na porušování jejich práva na soukromí, respektive soud by k takovým argumentům neměl přihlížet, pokud se bude jednat o situaci obdobnou sporu, který řešil Evropský soud pro lidská práva,“ dodává Josef Donát.
Více než polovina firem své zaměstnance monitoruje
Monitorování zaměstnanců není v Česku novinkou. Více než 59 procent firem již monitoruje využívání výpočetní techniky, vyplývá ze statistiky společnosti truconneXion. Proti flákačům přitvrzují zaměstnavatelé nově i tím, že nemonitorují jen počítače, ale také pracovní mobily a tablety.
„Kromě dodržování pracovní kázně má toto bezpečnostní opatření za cíl ochránit mnohdy citlivá firemní data na mobilních zařízeních. Tím, že se zaměstnanci dopouštějí rizikových aktivit, například stahují nelegální obsah či navštěvují pornografické stránky, vystavují firemní zařízení riziku zavlečení viru,“ říká Martin Hnízdil.
Zaměstnavatelé by nicméně měli všechny pracovníky seznámit s tím, jak mohou nakládat s výpočetní technikou, a upozornit je i na způsob monitoringu výpočetní techniky. Tato pravidla by měla být i součástí pracovních smluv. „Už samotné varování, že k monitoringu dochází, sníží zneužívání na minimum. Nicméně chronické lajdáky to mnohdy neodradí a ty je možné nyní snadněji usvědčit,“ uzavírá Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Monitorujete své zaměstnance? Vyvozujete z toho nějaké závěry?
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
