Zájem českých studentů o letní brigády dlouhodobě klesá, o prázdninách si totiž chtějí především užít volný čas. Přesto možnost přivýdělku ke studiu stále láká tisíce mladých lidí. Přečtěte si, jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně, případně jaké mohou využít daňové slevy. Zprávu uvedl portál BusinessInfo.cz.
Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu. A brigády nejsou jen záležitostí studentů, o letní přivýdělek se stále více zajímají senioři či nezaměstnaní.
Jaké daně brigádníci zaplatí, záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají.
Co je nejvýhodnější? Dohoda o provedení práce
„Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je pro studenty nejvýhodnější uzavřít dohodu o provedení práce (DPP). Smlouva je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová. Uzavře-li student se zaměstnavatelem DPP, nemusí totiž odvádět státu zdravotní ani sociální pojištění.
Méně výhodná je dohoda o pracovní činnosti, která na rozdíl od DPP není omezena počtem hodin. U těchto smluv ovšem pojištění pracující studenti platit v drtivé většině musí.
Výjimka nastává jen v případě, že je jejich výdělek nižší než 2,5 tisíce korun. Pak z odměny sociální a zdravotní pojištění neodvádějí, a státu je naplatí ani zaměstnavatel.
Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na berní úřad jen ti studenti, kteří pracují pro více zaměstanavatelů současně.
Před nástupem do práce může brigádník podepsat prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě podává daňové přiznání a daň odvádí finančnímu úřadu. V daném měsíci přitom nesmí totéž prohlášení podepsat u jiného zaměstnavatele.
„Brigádník pak dostane od zaměstanavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádá,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančímu úřadu kvůli výpočtu daně.
Jestliže růžový papír nepodepíše, dostane na ruku méně peněz, protože za něj odvede patnáctiprocentní daň z příjmu zaměstnavatel. Student může po skončení kalendářního roku požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více firem najednou. Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté zaměstnavatel vrátí. Nevrací se jen takzvaná srážková daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun.
Slevy pro studenty a další výhody
Speciálně studenti si mohou odečíst z daně až 4 020 korun ročně, to jest 335 korun měsíčně. Tento bonus zůstává i letos stejný jako v letech 2014 a 2015. Nárok na slevu mají mladí lidé do 26 let, případně až do 28 roku věku, pokud studují v denním studiu v doktorském programu.
„Při výpočtu daňové povinnosti mají nárok na uplatnění slevy na studenta ve výši 335 korun měsíčně. Při práci pro více zaměstnavatelů je možné uplatnit slevu pouze jednou. Slevu na studenta je možné uplatnit i při práci na dohodu. Vždy je ovšem potřeba doručit mzdové účetní potvrzení od školy,“ upozorňuje Petr Gola.
Brigádníci mají kromě toho nárok na klasickou slevu na poplatníka. Tu mohou využít všichni plátci daně z příjmu z fyzických osob a představuje 2 070 korun měsíčně (24 840 Kč ročně).
„Z důvodu uplatnění základní slevy na dani z příjmu ve výši 2 070 korun a slevy na studenta ve výši 335 korun neplatí student, který podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, na dani z příjmu nic až do hrubé měsíční mzdy nebo odměny z dohody ve výši 11 900 korun,“ doplňuje expert (viz tabulku).
| Výpočet daně z příjmu | |
|---|---|
| Hrubá měsíční mzda či odměna | 11 900 Kč |
| Superhrubá mzda (zaokrouhleno na sta nahoru) | 16 000 Kč (11 900 x 1,34) |
| Daň z příjmu bez slev | 2 400 Kč (16 000 x 15 %) |
| Sleva na poplatníka | 2 070 Kč |
| Sleva na studenta | 335 Kč |
| Daň z příjmu | 0 Kč (2 400 – 2 405) |
Nezaměstnaní si musí hlídat výši výdělku
Lidé, kteří nemohou sehnat trvalé zaměstnání a jsou evidováni na úřadech práce, si mohou měsíčně přivydělat maximálně částku představující polovinu minimální mzdy.
„Neporuší tím podmínky pro evidenci na úřadu práce. Přivýdělek je možný jak na základě dohody o provedení práce, tak jiné smlouvy – pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti,“ prozrazuje Blanka Štarmanová.
V roce 2016 činí minimální mzda 9900 korun, přivýdělek je tedy letos v létě možný až do výše 4950 korun. I v příštích letech chce vláda hrubou minimální mzdu zvyšovat.
Slevu na poplatníka uplatní i senioři
O letní práce roste zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?
„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ dodává daňová poradkyně.
V takovém případě mají penzisté nárok i na slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun měsíčně. Tu jim sice zrušila vláda Petra Nečase, Ústavní soud ale rozhodl, že šlo o neústavní krok.
Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
