Tempo růstu mezd letos zrychluje. V průměru firmy přidávají o více než pět procent. Kvůli vyšším nákladům na zaměstnance se podniky snaží o vyšší efektivitu a více automatizují. Politici růstu platů pomáhají, zároveň se ale objevují návrhy, jak podniky víc zdanit.
Zaměstnanci slovenského Volkswagenu si šestidenní stávkou vymohli nebývalý růst mezd. Firma se zavázala, že jim ve třech krocích přidá tak, aby příští rok v listopadu brali o 14 procent více než dnes. Ještě před týdnem přitom tvrdila, že takový růst je nepřijatelný. Závod je už nyní nejlépe platícím podnikem na Slovensku. A nyní se v něm během pouhých 16 měsíců výdělky zvednou stejně jako za posledních šest let.
Ukazuje se tak, že firmy v regionu jsou ochotny přidávat. Projevuje se to nejen v automobilovém průmyslu, kde jsou rostoucí mzdy nejviditelnější. Nezaměstnanost je nízká, ekonomika roste − a firmy a jejich zisky s ní. V Česku je hned několik podniků, které na jednoho zaměstnance vydělávají výrazně více než slovenský Volkswagen. Z automobilek to jsou Škoda Auto či Hyundai, z dalších oborů například Plzeňský Prazdroj, který se dvěma tisícovkami zaměstnanců vydělal tři miliardy po zdanění.
Mzdy v Česku letos nabraly tempo i bez stávek. Ty zatím zůstávají okrajovou záležitostí. Na dvě hodiny se v dubnu přestalo vyrábět ve zlínské továrně gumárenské společnosti Mitas, stávkující se pak dočkali navýšení mezd. V březnu se o stávku pokusili i v nošovickém závodě Hyundai, účastnilo se ale tak málo zaměstnanců, že se výroba nezastavila. I přesto byly odbory nakonec s vyjednáváním spokojené. Mzdy tu do ledna vzrostou téměř o desetinu. Podobné podmínky si už loni vyjednali ve Škodě Auto.
Intervence se zpožděním zabírají
Podle analytiků za tím stojí pokračující růst ekonomiky a stále složitější hledání zaměstnanců, které si firmy musí přetahovat mezi sebou. Mezi nezaměstnanými již pro řadu oborů nejsou vhodní kandidáti.
Svůj podíl na růstu připomíná i Česká národní banka. "Ukazuje se, že intervence již zapůsobily," říká mluvčí banky Markéta Fišerová. Právě oslabená měna měla pomoci ekonomice, to snížilo počet lidí bez práce a ve výsledku zvýšilo zisky firem. Proto zaměstnanci chtějí vyšší mzdy. A také je dostávají. Stejně jako na Slovensku je i pro české podniky nyní větším tématem nedostatek lidí než výše mezd.
Experti České národní banky čekají, že v druhé polovině roku růst mezd ještě nabere na dynamice. Tomu bude pomáhat i stát, který zvýšil minimální mzdu a ještě před volbami přidává lidem hned v několika sektorech − například zdravotním sestrám nebo policistům. Průměrný růst mezd by i příští rok měl zůstat nad pětiprocentní hranicí.
Toto očekávání podporují i uzavřené kolektivní smlouvy. "U firem, kde působíme, se dohodnutý růst základních mezd pohybuje kolem 5,8 procenta. Celkově včetně dalších bonusů může jít o růst o více než sedm procent," říká například šéf Nezávislého odborového svazu pracovníků potravinářského průmyslu Alexander Štěpánek. Právě pod něj spadají i v poměru k počtu zaměstnanců velmi ziskové společnosti Plzeňský Prazdroj či Philip Morris.
Podobná čísla ukazují i další obory, jen zemědělství zůstává pozadu s dohodnutým růstem o 3,8 procenta. Do kolektivních smluv se stále častěji dostávají i podíly na zisku, pokud dosáhne předem určené hranice.
Nezdravé tempo
Před příliš vysokým růstem mezd ale varuje například šéf společnosti Brano Group Pavel Juříček. Firmy podle něj mzdy zvyšují hlavně proto, aby si při stávajícím nedostatku lidí na pracovním trhu udržely své zaměstnance. "Když to ale udělá jedna firma, udělají to i další v okolí a pak musíte zase zvyšovat. Je to vytloukání klínu klínem," říká. Ani jemu ale nezbylo než zaměstnancům přidat o více než deset procent.
Dodavatelé autoprůmyslu, mezi které patří i Brano, ale nemají kvůli dlouhodobým kontraktům s odběrateli tolik prostoru ke zvyšování svých nákladů. Vyšší výdělky tak musí vyrovnat i vyšší produktivita nebo více automatizace. "Tlaky na růst mezd jsou trvalé. Teď ještě zesilují, když socialistická vláda volá po dalším růstu," říká Juříček v reakci na stále častější vstupy politiků do mzdových vyjednávání. Třeba premiér Bohuslav Sobotka se několikrát postavil na stranu zaměstnanců.
ČSSD navrhuje vyšší zdanění velkých podniků a zároveň po nich chce, aby platily více na mzdách. "Podporujeme růst mezd, proto cílíme na nižší daně pro malé a střední podniky, které jsou motorem naší ekonomiky," vysvětluje šéf rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Václav Votava. Podle něj by se vyšší daně dotkly hlavně nadnárodních korporací, které "svůj zisk ve velkém odlévají do zahraničí a český občan z těchto prostředků nic nemá".
Zdroj: www.ihned.cz
Sdělte nám svůj názor pod tímto článekm nebo na Facebooku.
-lhe-
