Důchodců bude v Česku v příštích letech výrazně přibývat. Zatímco dnes představují lidé starší 65 let necelou pětinu populace, do roku 2100 jejich podíl naroste téměř na 30 procent.
Odhad demografického vývoje, který ve středu představil Český statistický úřad, tak znovu ukázal na problém, před nímž dlouhodobě varují ekonomové − současný penzijní systém není dlouhodobě udržitelný.
"Politici se z obav o hlasy voličů bojí říct, že je nutné zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože jinak nebude možné, aby nižší počet lidí v produktivním věku uživil rostoucí počet důchodců," říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle říjnové zprávy Národní rozpočtové rady bude nejkritičtější rok 2059, kdy se systém výplaty penzí propadne do deficitu přes pět procent HDP ročně. Důvodem bude zejména fakt, že po roce 2030 budou postupně do důchodu odcházet silné populační ročníky 70. let minulého století.
Důchodová reforma v nedohlednu
Vladimír Bezděk, který v letech 2005 a 2010 vedl dvě komise, jež v Česku připravovaly reformu důchodového systému, tvrdí, že šance penzijní systém výrazně změnit byla propásnuta. "Reforma je už v zásadě vyloučena. Každým rokem je evidentnější, že nejlepší demografické roky české ekonomice právě teď končí a čeká nás jen výrazné stárnutí populace," říká Bezděk.
Důchodovou reformu na základě Bezděkových návrhů prosadila před šesti lety vláda Petra Nečase (ODS). Lidé si podle ní měli na penzi více spořit v době své aktivní kariéry v rámci takzvaného druhého pilíře. Reformu ale nakonec v roce 2014 zrušil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) s odůvodněním, že druhý pilíř je pro většinu občanů nevýhodný.
Bezděk, který před měsícem skončil v čele ČSOB Pojišťovny, si myslí, že větším deficitům systému se dá kromě zvýšení daní nyní zabránit pouze výrazným zvýšením věkové hranice pro odchod do důchodu či mírnější valorizací penzí.
Současná vláda hnutí ANO a sociálních demokratů však zatím jde spíše opačnou cestou. Důchody od ledna vzrostou průměrně o 900 korun měsíčně, což je nejvíce v historii. Koalice se navíc chce zaměřit na řešení nízkých důchodů žen a na možný dřívější odchod do penze u lidí v náročných profesích.
Návrhy by měla přinést důchodová komise, která vznikne pravděpodobně v příštím roce. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) bude skupina odborníků, politiků či zástupců neziskových organizací jednat spíše o úpravách současného penzijního systému, kompletní reformu zřejmě nepřinese. "Důchodová reforma je velké slovo, které tu máme 25 let. Musíme nejdřív udělat revizi nynějších penzí," řekl v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO).
"Kdyby došlo k poklesu hranice odchodu do důchodu u některých profesí, tak to samozřejmě dál stabilitu systému zhorší," říká Bezděk.
Zájem o pečovatele poroste
Do roku 2100 se podle statistiků průměrný věk Čechů zvýší ze současných 42 let na 47. Studie očekává, že muži se budou dožívat 87,6 roku, tedy o 11 let více než nyní. U žen to bude dokonce 91,1 roku, což je o devět let více než dnes. Prodlužování délky života bude pravděpodobně znamenat i vyšší výdaje na zdravotní péči. Ta je v Česku, podobně jako v sousedním Německu či Francii financována především z veřejných zdrojů.
Podle zmíněné studie Národní rozpočtové rady poroste podíl výdajů hrazených ze zdravotního pojištění z nynějších 5,4 procenta HDP na 6,6 procenta HDP v roce 2064.
Podobně porostou i příjmy zdravotních pojišťoven. "Systém se však i přesto kolem roku 2030 překlopí ze stávajícího mírného přebytku do mírného deficitu, který postupně vzroste asi na 0,25 procenta HDP," odhaduje zpráva.
Více se budou muset rozvíjet také služby pro seniory. "Hlad po pečovatelkách je v celé západní Evropě, zejména pak v Německu, Rakousku a Švýcarsku," uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Do těchto zemí podle něj zároveň za vyššími výdělky míří i řada pečovatelů z Česka.
Zdroj: www.ihned.cz
-lhe-
