Společnost Dekonta zvýšila loni svým zaměstnancům mzdy o 18 procent. A přidávat by se ve firmě, která se zabývá například zpracováním průmyslového odpadu, mělo i letos. Podobné by to mělo být u výrobce zdravotnických lůžek Linet. "Chceme si udržet kvalitní lidi, tím pádem budeme přidávat plošně u dělnických profesí, pokud to bude vyžadovat situace na trhu práce," říká šéf Linetu Tomáš Kolář.
Podobně reagují i další zaměstnavatelé. V průzkumu Hospodářských novin mezi 88 tuzemskými firmami jich téměř 90 procent odpovědělo, že mzdy u nich porostou také v letošním roce. Tempem, jakým šly nahoru v roce 2018, to ale zřejmě nebude. Řada podniků odmítá přidávat plošně, rostou obavy ze zpomalení ekonomiky.
Průměrná mzda se loni zvýšila o 8,1 procenta na 31 885 korun. To byl nejrychlejší růst od roku 2008. Reálně, tedy s ohledem na inflaci, byl růst nejvyšší dokonce od roku 2002 − o 5,9 procenta.
Lidem, kteří si chtějí svému zaměstnavateli říct o přidání, nahrává zejména situace na trhu práce. V únoru bylo bez práce 241 tisíc lidí, což je nejnižší únorová hodnota za posledních 22 let. Firmy naopak nabízejí rekordních 333 tisíc pracovních pozic. Kdo tedy chce získat schopné zaměstnance nebo si ty stávající udržet, musí jim nabídnout odpovídající výdělek.
Z výdělku víc ukrojí inflace
Podle analytiků ale letos zaměstnavatelé tak štědří nebudou. "Růst mezd letos zpomalí patrně k pěti až šesti procentům," míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Analytik Komerční banky Viktor Zeisel pak odhaduje, že růst mezd letos nepřekročí sedm procent.
Například nábytkářský řetězec Ikea hodlá letos svým zaměstnancům přidat zhruba šest procent. Pracovníci v Plzeňském Prazdroji si pak od dubna polepší o pět procent. O něco rychleji porostou mzdy třeba v Třineckých železárnách. "Pro letošní rok zaměstnanci dostanou přidáno osm procent plošně," říká mluvčí společnosti Petra Macková Jurásková s tím, že o další čtyři procenta se mzda může zvýšit při dosažení plánovaného zisku.
Z uvedených nárůstů si ale zřejmě výraznější část než loni ukousne inflace. Zatímco za celý loňský rok rostly ceny o 2,1 procenta, v únoru inflace zrychlila na 2,7 procenta. "A měla by ještě růst. Její vrchol očekávám v březnu a dubnu, kdy by se měla vyšplhat až ke 2,9 procenta," říká Zeisel. Podle Seidlera se pak bude inflace za celý letošní rok pohybovat okolo 2,5 procenta.
Obavy z vývoje v Německu
Mezi podniky rostou obavy ze zpomalení ekonomiky především v důsledku slábnoucí poptávky z okolních trhů. Německo, které je pro tuzemské firmy klíčové, se loni jen těsně vyhnulo recesi. Zlepšení Němci neočekávají ani letos. Tamní vláda podle listu Handelsblatt opět zhoršila odhad růstu HDP na 0,8 z dříve předpokládaných 1,8 procenta.
Rostoucí mzdy a v poslední době i ceny energií přitom českým firmám zvyšují náklady. Tím se jim zároveň tenčí zisk, protože vyšší náklady mohou podniky do cen výrobků zahrnout jen částečně.
Řada zaměstnavatelů tedy i proto odmítá pracovníkům přidávat plošně. Více než 41 procent firem, které v průzkumu HN uvedly, že budou zvyšovat mzdy, zároveň dodalo, že přidáno dostanou jen někteří pracovníci. "Nejsme příznivci plošného přidávání, ale přidávání na základě individuálního výkonu, kompetencí a přístupu k pracovním úkolům," říká ředitel společnosti Doosan Jiří Šmondrk.
Plošné zvyšování mezd odmítají také v Mountfieldu, Raiffeisenbank nebo ve stavební společnosti Hochtief.
Zdroj: www.ihned.cz
lhe
