HN: Jak moc se kompromisní návrh liší od toho, který loni na konci léta poslalo ministerstvo práce do připomínkového řízení?
Obě strany ustoupily od kontroverzních témat. Valorizace minimální mzdy tam vůbec nebude, toho jsme se museli vzdát. A nebudou tam některé další požadavky, ať už ze strany zaměstnavatelů nebo odborů, které rovněž vyvolávaly zásadní konflikty. Tato novela si nedává za cíl dělat revoluční změny na trhu práce, je hodně technická a praktická. Jsou v ní věci, které napomáhají zaměstnavatelům − například dovolená se bude nově počítat podle odpracovaných hodin místo odpracovaných dnů. To bude spravedlivější hlavně v těch podnicích, kde se pracuje na směny.
HN: Jaké další změny by mohly potěšit zaměstnavatele, pokud novela projde?
Nová úprava doručování písemností zaměstnancům je velmi pozitivní bod. Díky tomu bude snazší doručit například výpověď zaměstnanci poštou. Personalisté také jistě ocení, že nebudou muset vydávat zápočtový list u dohod o provedení práce do 10 tisíc korun, z nichž se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Zodpovědný zaměstnavatel uvítá také nové preventivní programy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
HN: Proč z novely vypadl mechanismus, kterým byla provázána minimální mzda s průměrnou? Zdálo se, že mezi zaměstnavateli a ministerstvem práce je shoda na tom, že by bylo vhodné přijmout závazná pravidla pro růst minimální mzdy.
Neshodli jsme se na koeficientu, podle nějž se měla minimální mzda počítat z průměrné mzdy. Domnívali jsme se, že náš vzorec, kde byla minimální mzda stanovená jako 44,45 procenta průměrné mzdy z předchozího roku, je spravedlivý. Odpovídá to i standardům OECD. Sociální demokraté ale prosazovali 54,8 procenta průměrné mzdy, což je ve světě nevídané. Přesto jsme byli blízko dohodě. Ale nakonec nebyla shoda mezi organizacemi hájícími zaměstnance. Českomoravská konfederace odborových svazů měla jiný názor než Asociace samostatných odborů. ASO nechtěla jít ani na řešení v zákoníku práce. Spoléhají na to, že se jim každý rok podaří vyjednat něco lepšího.
HN: Co dalšího z kompromisního návrhu vypadlo?
Původní návrh obsahoval změnu v podmínkách přidělení k dočasnému výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Dosavadní zákoník práce umožňuje dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli až po uplynutí šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a podle původního návrhu se ta doba měla zkrátit na jeden měsíc. Na tom ale nebyla shoda, tak tento návrh padl. Dále vypadl také návrh na zkrácení vyrovnávacího období pracovní doby u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Ten jsme nejvíce odmítali. Neshodli jsme se ani na povinnosti držet zaměstnankyni po návratu z rodičovské dovolené konkrétní pracovní místo a pracoviště. A v kompromisu chybí i požadavek odborů na prodloužení doby, kterou mají zaměstnanci na seznámení s rozvrhem pracovní doby, na 14 dní.
HN: Spolu s Hospodářskou komorou jste prosazovali také zavedení výpovědi bez důvodu a změny v oblasti odstupného. Jak to dopadlo s těmito požadavky?
O výpovědích ani odstupném se nejednalo. Dohodli jsme se, že diskuse o těchto otázkách se přesunou až do budoucna − do nějaké další novely zákoníku práce. Nicméně do určité míry panovala shoda, že by se výpovědi měly zjednodušit a výše odstupného lépe provázat s výpovědní dobou.
HN: V tuto chvíli už je dohoda o kompromisu definitivně uzavřená a výsledná novela zamíří do vlády?
Úředníci si mezi sebou musí vyjasnit ještě tři otevřené body. Jinými slovy musí dojít ještě k vyrovnání s ostatními resorty a zejména s ministerstvem financí, které už i na plénu tripartity vyjádřilo požadavek, že některé návrhy, které jsou v novele obsažené, se musí ještě dostat k diskusi, protože jsou v nich nějaké nároky na peníze ze státního rozpočtu.
Počítá se s úpravami, u kterých my ještě potřebujeme znát detailní podobu.
HN: O které tři body konkrétně jde?
Zaprvé je to otázka odškodňování zaměstnanců při pracovních úrazech − speciálně těch smrtelných. Nyní zákoník práce stanovuje v případě smrti zaměstnance při práci odškodnění pevnou částkou ve výši 240 tisíc korun. Původní návrh ho zvyšoval na 340 tisíc korun. V průběhu vyjednávání jsme nastavili úplně nový mechanismus výpočtu odškodnění. Měl by to nově být 20násobek průměrné mzdy v českém hospodářství.
Dalším otevřeným bodem jsou pravidla pro sdílení jednoho pracovního místa mezi více zaměstnanci na zkrácený pracovní úvazek. Dále pak zavedení programů prevence úrazů a nemocí z povolání.
HN: Jak souvisí pravidla pro sdílení pracovního místa s náklady pro státní rozpočet?
Uvažuje se, že by na sdílená pracovní místa stát poskytl finanční prostředky z oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Podle ministerstva práce by se mělo jednat zejména o podporu zaměstnávání maminek s dětmi. My bychom to raději propojili s takzvaným kurzarbeitem neboli dotováním pracovních míst v době recese. To by nám pomáhalo udržet personál. Ale v obou případech to znamená náklady pro státní rozpočet.
HN: Jak si nynější novela stojí v porovnání s tou, která byla předložená v minulém volebním období a nakonec se ji před volbami nepodařilo schválit?
Po mnoha letech to považuji za vítězství sociálního dialogu. Byť mám spoustu připomínek k práci ministerstva práce a sociálních věcí i k paní ministryni, tak bych jí to připočetl jako velké plus. Já jsem ani nedoufal, že dokážeme dojít k této dohodě, která je teď na stole.
Dělat kompromis ohledně zákoníku práce tady nebylo v posledních letech zvykem. Ani v minulém volebním období se nepodařilo najít základ, nad nímž by byla shoda sociálních partnerů, kterou tu máme teď.
Zdroj: převzato z www.ihned.cz
-lhe-
