Nářky zaměstnavatelů na nedostatek pracovníků a na rostoucí náklady na mzdy jsou i důsledkem krize z let 2008–2013. Nemuseli během ní řešit, kde sehnat zaměstnance. Na druhou stranu se ale dostatečně nepřipravili na modernizaci svého zařízení. A česká ekonomika proto narazila na bariéru snižujícího se zdroje pracovních sil, zejména manuálních profesí.
Tvrdí to nová publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí "Trh práce po krizi". Podle ní krize změnila zaměstnanost v Česku, když se postupně zvyšovaly počty lidí pracujících ve službách na úkor výroby. A najednou začal být nedostatek manuálních zaměstnanců.
Růst ceny práce
„Vysoká poptávka po pracovnících na trhu a deformovaná struktura nabídky našla svůj projev v růstu ceny práce,“ konstatují autoři analýzy Jan Vlach a Jaromíra Kotíková. Náklady práce na jednoho ze zaměstnanců podle jejich propočtů mezi roky 2008 a 2017 vzrostly ze 32,5 tisíce na 41,1 tisíce korun.
Informaci o chybějících pracovnících potvrzují i data Úřadu práce. Ten na konci června evidoval 195,7 tisíce nezaměstnaných, volných míst však bylo 342,5 tisíce. Nejčastěji měly firmy zájem právě o manuální pracovníky, například stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích.
Zaměstnavatelé tak chtějí nahradit jejich nedostatek náborem v zahraničí, například na Ukrajině. Podle analýzy to ale bude mít opět dopad na český pracovní trh: „Nedostatek manuálních pracovníků může nahradit jejich dovoz ze zahraničí, což však sníží českou cenu práce a negativně ovlivní produktivitu.“
Modernější průmysl
Nezbytnou se proto podle ní jeví rychlá modernizace. To si uvědomuje i Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle nějž se o tom několik let spíše jen obecně diskutovalo. Nyní se na to firmy aktivně chystají. Ale pocítit to mohou některé dělnické profese. „Odhadujeme, že až 30 procent zaměstnanců se přesune z průmyslové výroby do oblasti služeb,“ míní člen představenstva Svazu Jiří Holoubek.
-lhe-
