Mladí lidé, kteří po skončení studia na střední nebo vysoké škole hledají své první zaměstnání, mají dnes výrazně lepší podmínky než jejich předchůdci. Firmám chybí rekordní počet lidí, a proto výrazně snižují své nároky. Po absolventech již například nevyžadují předchozí praxi v oboru. Navíc jim nabízejí výrazně vyšší nástupní mzdu i benefity dříve určené jen zaměstnancům na seniornějších pozicích.
"Firmy jsou ochotny přijímat absolventy téměř na všechny pozice. Důležitý je pro ně především jejich zájem o dané místo, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat," říká generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. Mladé pracovníky si pak podle ní zaměstnavatelé sami zaškolují.
Boj o nové kolegy ještě umocňuje fakt, že ze škol v současnosti odcházejí populačně slabší ročníky. Diplom z vysoké školy loni získalo 68 tisíc lidí, což je o 23 tisíc méně než v roce 2013. Střední a vyšší odbornou školu loni dokončilo dalších 71 tisíc studentů. Před šesti lety jich bylo téměř 92 tisíc.
Právě v září se většina absolventů rozhoduje, do které společnosti po konci prázdnin nastoupí. Jejich vyjednávací pozice je dnes kvůli situaci na trhu práce podstatně silnější než v minulosti. Zatímco nezaměstnaných je pouze 200 tisíc, zaměstnavatelé nabízejí rekordních 350 tisíc pracovních pozic.
Zaškolíme si tě sami
Podle údajů pracovního portálu JenPráce.cz stále více firem ve svých inzerátech zdůrazňuje, že nabízená pozice je vhodná i pro absolventy. Za poslední zhruba dva roky se počet takových inzerátů zvýšil o třetinu.
Ředitel portálu Radovan Hypš tvrdí, že zaměstnavatelé se tak snaží zájemce s čerstvým výučním listem či maturitou neodradit a v inzerátech je ujišťují, že je všechny potřebné dovednosti doučí.
To potvrzuje i šéf technologické společnosti Renishaw Josef Sláma. "Na školení nových pracovníků v posledních letech klademe větší důraz. Zároveň jsme změnili požadavky na zaměstnance, více se zaměřujeme na motivaci uchazečů než na odborné znalosti, které dokážeme nového pracovníka naučit," uvádí Sláma.
Mladí uchazeči o zaměstnání se navíc nebojí u pohovoru říct o vyšší nástupní mzdu. Podle dat společnosti JenPráce.cz se za posledních 10 let nástupní mzda absolventů středních škol zvýšila přibližně o třetinu. Ještě více se výdělky zvýšily studentům, kteří úspěšně dokončí magisterská či inženýrská studia na vysoké škole − nástupní mzda jim od roku 2009 narostla zhruba o dvě třetiny.
"Tak vysoké číslo je způsobeno i tím, že vysokoškolští absolventi si častěji hledají práci ve velkých městech, kde jsou nabízené mzdy obecně nejvyšší," vysvětluje Hypš z JenPráce.cz. Například u inzerátů na portálu Jobs.cz určených absolventům nabízí zaměstnavatelé průměrně 38 603 korun. U většiny pozic se ale mzda pohybuje v rozpětí například od 20 tisíc do 40 tisíc korun. Výdělek pak závisí na výkonových bonusech nebo počtu odpracovaných let.
Kromě vyšších mezd nabízejí zaměstnavatelé novým posilám i řadu benefitů. "Naši inzerenti zhruba poslední tři roky lákají na 13. i 14. plat také zaměstnance na pozici operátorů výroby. Na takové výhody přitom dříve dosáhli pouze manažeři a další vedoucí pozice," uvádí Hypš.
Lepší angličtina i znalosti IT
Podnikům podle Hospodářské komory kvůli školení nových pracovníků výrazně rostou náklady. Mzdové nároky některých absolventů, zejména těch bez praxe, jsou prý často přehnané.
"Bylo to tak dříve a je to tak i nyní. Bohužel není pravda, že požadavky na mzdu jsou úměrné znalostem," říká expertka komory na vzdělávací systém Helena Úlovcová. Zároveň uznává, že absolventi mají na rozdíl od starších kolegů lepší jazykové znalosti a více si rozumí s počítači.
Podle údajů Národního ústavu pro vzdělání byla v roce 2017 míra nezaměstnanosti mladých lidí jen 5,1 procenta, tedy nejméně v EU.
Zdroj:www.ihned.cz
-lhe-
