Když přijde řeč na firemní školení, někomu se může vybavit zasedačka plná znuděných a ospalých obličejů. Tak to ale vypadat nemusí. Firmy dnes dobře vědí, že je jednodušší a výhodnější si zaměstnance udržet a rozvíjet ho než hledat nového. "Proto také firmy školí lidi více na individuální bázi. Podle potřeb jednotlivce v rámci jeho poslání ve firmě," říká Barbora Tomšovská, ředitelka headhunterské společnosti Touchdown Czech Republic.
"Potřeba vzdělávání snad nebyla nikdy větší. Zavádění technologií, jako je robotická automatizace či umělá inteligence, výrazně mění charakter lidské práce, a tudíž klade nové nároky na lidi," říká k tomu Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL zastupující firmy z odvětví podnikových služeb. A dodává: "Podle studie Budoucnost práce, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, se dokonce do roku 2022 trh práce změní tak, že celých 54 procent zaměstnanců bude potřebovat přeškolit nebo dovzdělat."
Lidé chybí. Firmy si je musí vychovat
Vzhledem k vážnému nedostatku pracovních sil na trhu je pro firmy získání nového zaměstnance stále obtížnější a dražší. Často je tak nezbytné si vhodné kandidáty vychovat. "Na stavebním trhu chybí odborníci schopní pracovat v digitálním prostředí. Platí to dokonce i o čerstvých absolventech," říká generální ředitel skupiny projektových firem Sudop Group Pavel Havlíček. "Jelikož je pro nás digitalizace stavebnictví klíčová, rozhodli jsme se odborníky školit sami," doplňuje s tím, že firma si dokonce musela založit vlastní školicí centrum.
Podobnou zkušenost má také Markéta Kamenářová, ředitelka lidských zdrojů IT firmy S&T CZ: "Pohybujeme se v oboru, který se neustále mění, a pro naše zaměstnance je tedy klíčové, aby s tímto vývojem drželi krok. Ve spolupráci se vzdělávacími institucemi se snažíme přispívat k řešení nedostatku IT odborníků na trhu." Majitel firmy pro výrobu dílů do dieselových motorů D-Motor Petr Liška naopak sází na spolupráci s místními školami. "Absolventů učebních oborů obráběč kovů nebo soustružník je naprosté minimum. Proto nabízíme praxi žákům odborného učiliště řemesel v Kutné Hoře, kde sídlíme, " uvedl v rozhovoru pro časopis Moderní řízení. Snahou je, aby se z absolventů školy stali noví zaměstnanci firmy, doplňuje Liška.
Velkým trendem jsou školení od kolegů
Místo najímání externích lektorů se dnes této role běžně ujímají přímo lidé z dané firmy. "Snažíme se zapojit i zaměstnance, aby sdíleli zajímavé zkušenosti či znalosti, a nemusí se to týkat jen profesní oblasti. Na pravidelné bázi organizujeme NTT Cafe, kde kupříkladu jeden z našich kolegů pomáhá ostatním vylepšit čtený přednes. To se jim může hodit nejen v práci, ale třeba i při čtení pohádek dětem před spaním, pokud je mají," poodkrývá zákulisí firemního vzdělávání v technologické společnosti NTT Czech Republic její personální ředitelka Martina Šmidochová. Firma ale zaměstnancům nabízí i kurzy, které je rozvíjí i v nepracovních oblastech. "Podporujeme zapojení a propojení lidí. A protože jeden z našich zaměstnanců je vinař, dělí se s námi o zkušenosti, jak vínu rozumět a jak ho pít," dodává Šmidochová.
Podobný přístup využívá také PR agentura AMI Communication. Šéf lidských zdrojů této agentury Pavel Novák k tomu dodává: "Asi polovinu týdenních školení přednášejí naši zkušení pracovníci, na tu druhou část zveme externí odborníky a profesionály. Naše profese obnáší řadu komunikačních oblastí a práce pro každého klienta je specifická. Při školení proto čerpáme i z neocenitelných zkušeností svých kolegů a obohacujeme se navzájem."
Kromě snahy vychovat si nové kandidáty na volná místa jsou školení také cestou, jak si stávající zaměstnance udržet. Dávají jim možnost dále se rozvíjet. "Populární jsou školení zaměřená na dovednosti spojené s osobní a osobnostní rovinou tak, aby účastníci cítili využití i v osobním životě, případně propojení do osobního života," potvrzuje Jana Vávrová z personální agentury Grafton Recruitment. Situaci na trhu vidí obdobně také hlavní metodička jazykové agentury Skřivánek Marie Jelínek: "Stále by se měl vzdělávat každý z nás, ať už je naše pracovní pozice jakákoliv. Nikdy nevíme, kdy změníme místo nebo se nám naskytne možnost povýšit, a znalost cizího jazyka bude vždy plus." Právě jazykové vzdělávání patří podle ní k nejoblíbenějším benefitům vůbec. "Vzdělávání považují zejména mladší zaměstnanci často za benefit, a proto se na základě přístupu zaměstnavatele k profesnímu rozvoji svých lidí rozhodují o přijetí či nepřijetí pracovní nabídky," doplňuje tuto zkušenost Jonathan Appleton z ABSL.
Kde najít čas
Appleton ale upozorňuje na to, že v míře investic do vzdělávání stále zaostáváme: "Zatímco například globální firmy do vzdělávání svých lidí investují až 40 tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance, v Česku je to jen zlomek této částky. Data Českého statistického úřadu hovoří o částce tři tisíce korun ročně."
Nejde ale jen o peníze. "Skloubení času na práci, školení a zároveň zachování času na soukromý život a regeneraci začíná být klíčovým problémem," upozorňuje Havlíček ze Sudopu. "I když vyřešíme problém rozpočtu, naplánovaný rozvoj se nepodaří využít z časových důvodů, zaměstnanci řeší jiné priority vyplývající z pozice nebo třeba čerpají dovolenou. Najít deset dní na školení je pak obtížné," uzavírá Tomšovská z Touchdownu.
Zdroj: www.ihned.cz
