Nárůstu nemocnosti v prvních pár měsících poté, co firmy začaly svým lidem proplácet první tři dny nemoci, využili zástupci zaměstnavatelů i opozice ke kritice vlády. Podle nich koalice ANO a ČSSD zrušením takzvané karenční doby umožnila lidem předstírat zdravotní obtíže, aby nemuseli do práce. V době, kdy za první tři dny stonání nedostávali ani korunu, neměli důvod simulovat. Lékaři i ekonomové ale upozorňují, že prokázat, zda lidé nemocenskou skutečně zneužívají, je takřka nemožné.
Změna v pravidlech nemocenské platí od poloviny loňského roku. V červenci, srpnu a září bylo zaměstnanců nemocných nanejvýš 14 dní téměř 184 tisíc, tedy o 28 procent více než ve stejném období o rok dříve. "Na tento nárůst má podle Hospodářské komory ČR vliv právě zrušení karenční doby," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Například TOP 09 na sociálních sítích uvedla, že za nárůstem nemocných nestojí žádná náhlá epidemie, ale vládní populismus. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD na to reagovala, že více neschopenek znamená méně nemocných lidí na pracovišti. "Ráda bych pravici připomněla, že neschopenky vydávají lékaři," dodala na sociálních sítích.
|
První tři dny
|
Lékaři ale přiznávají, že odhalit v prvních pár dnech simulanta, obzvlášť pokud jde o běžnou nevolnost nebo nachlazení, je velmi obtížné. "Pokud pacient popisuje příznaky, které odpovídají dané diagnóze, musím mu věřit," vysvětluje předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma. Dodává, že každý pacient své obtíže navíc prožívá jinak. Někdo chodí do práce i s chronickou bolestí zad, jiného v nich jednou píchne a raději chce zůstat doma. "Diagnostika se neustále zlepšuje, ale že by se zneužívání stoprocentně zabránilo, to není možné," je přesvědčen Býma.
Mírný meziroční nárůst nemocnosti zaznamenaly například ČEZ nebo Plzeňský Prazdroj. Mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář to ale zatím změně pravidel nepřipisuje, protože obdobný počet nemocných měli ve firmě například i ve třetím čtvrtletí 2016.
Proplácení prvních tří dnů nemoci není v Česku novinkou. Stejně to fungovalo před rokem 2008. Pak ale z rozhodnutí pravicové vlády Mirka Topolánka (ODS) začali zaměstnanci stonat zdarma. Firmy jim náhradu mzdy posílaly až od čtvrtého dne.
Hospodářská komora připomíná, že před rokem 2008 patřili Češi k nejvíce stonajícím národům. "Například v letech 2001 až 2003 dosahovala pracovní neschopnost až 6,8 procenta. Její přirozená míra se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 a 4,5 procenta," říká mluvčí Diro a připomíná, že nad věčně marodícími zaměstnanci českých poboček se podivovaly i mateřské firmy sídlící v zahraničí.
Zástupci firem požadují, aby stát zkoumal, jak často si zaměstnanci chodí pro neschopenku těsně před státním svátkem nebo kratšími školními prázdninami. I kdyby v těchto obdobích bylo neschopenek více, nemuselo by to podle ekonoma z CERGE-EI Filipa Pertolda nutně dokazovat zneužívání. Když lidé před sebou mají několik dní, kdy lékař bude mít zavřeno, raději si k němu zajdou, třeba i s mírnějšími obtížemi.
Na zkoumání dopadů zrušení karenční doby je podle Pertolda příliš brzy, je třeba počkat ideálně rok. Politikům ekonom vyčítá, že jdou v otázce nemocenské ode zdi ke zdi. "Myslím si, že mohli dojednat rozumnější kompromis," říká. Možností podle něj bylo karenční dobu nerušit úplně, ale zkrátit ji na den nebo v prvních třech dnech snížit náhradu mzdy, která nyní činí 60 procent z výdělku.
Zdroj: www.ihned.cz
-lhe-
