Méně zkušené pracovníky na plný úvazek, nebo kvalifikované ve švarcsystému? Čtyřicetiletý Petr Kopyta, který vede IT oddělení v menší pojišťovně, je v patové situaci. Hledá pro nový projekt tři IT odborníky, ale z peněz, které má v rozpočtu, dokáže zaplatit na hlavní pracovní poměr jen dva s odpovídající kvalifikací. Pokud by slevil ze svého nároku na zaměstnanecký poměr, lidi by získal. Firma chce ale jen interní zaměstnance a odmítá riskovat pokutu za švarcsystém. "V segmentu IT už dnes nikdo s vyšší kvalifikací na úvazek nepracuje. Ajťákům už nejde jen o peníze, jsou zvyklí pracovat svobodně, nezávisle na jednom zdroji příjmů a často i jen dočasně," stěžuje si Kopyta, jenž je v situaci, kdy pro tradičně založenou firmu hledá lidi, pro které je pružnost v práci nezbytná. Zkušenost Petra Kopyty není na českém trhu ojedinělá. Postupně tu ale přibývá společností, které už nabízejí různé alternativy spolupráce.
Gig ekonomika… prostě na volné noze
Byznys těch, kteří odmítají zaměstnanecké úvazky, dostal před pár lety jméno gig ekonomika. Do češtiny se překládá jako zakázková. Definuje ji sice jen to, že využívá externisty nezávislé na jednom zdroji příjmů a dočasnost spolupráce. Má ale velmi mnoho podob. Patří sem internetové platformy pro zaměstnávání, brigády, přivýdělky, práce nevázaná na místo. Gig ekonomika ale hraničí a prolíná se i s rychle rostoucí sdílenou ekonomikou. Status člověka pracujícího v gig ekonomice nejlépe shrnuje spojení na volné noze (v angličtině freelancing).
Sama na sebe pracovala řada profesí už dříve, šlo například o překladatele, tlumočníky či jazykové lektory. Masové rozšíření tohoto způsobu práce však umožnilo až rozšíření internetu. A že to šlo rychle, lze vidět na raketovém růstu značek jako Airbnb či Uber, které zakázkovou ekonomiku symbolizují. Proto se také rozvoji práce na volné noze práce říká uberifikace.
Lidi na volné noze je těžké spočítat
Kolik lidí skutečně pracuje takzvaně na sebe, přesně vyčíslit nelze. Počet fyzických osob registrovaných ke konci minulého roku v Česku byl něco málo přes dva miliony. Ne všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) však pracují skutečně nezávisle. Kolik jich působí v takzvaném švarcsystému, se dá odhadnout jen velmi hrubě. Hospodářská komora uvádí, že jich je mezi 100 a 250 tisíci. Navíc ne všichni lidé na volné noze jsou vedeni jako OSVČ, někteří uzavírají jednorázové dohody, jiní fakturují prostřednictvím dalších osob.
INFOGRAFIKA
Jediná data, která zakázkovou ekonomiku popisují v číslech, jsou z globální studie společnosti McKenzie. Podle ní se na zakázkové ekonomice podílelo na konci minulého roku 1,3 milionu pracovníků ve Velké Británii, ve Spojených státech amerických se jich má letos zapojit 31 milionu.
Nejenže se špatně hledají čísla, potíž se zakázkovou ekonomikou je i v tom, že nová pracovní zařazení nejsou pojmenována v zákonících práce. "U moderních typů práce nám chybí dobré příklady, není stanoveno, co je správné a co ne," říká Zuzana Ferianc z advokátní kanceláře Baker & McKenzie. Česko podle ní patří mezi země, kde panuje pro firmy i pracovníky největší právní nejistota. "To může blokovat lidi, kteří potřebují pružnou pracovní dobu kvůli ztíženým životním podmínkám," vysvětluje Ferianc a dodává, že nepřipravenost legislativy může od českého trhu také odrazovat inovativní firmy.
I lidé v Česku by víc možností nastavit si práci podle svého ocenili. Podle průzkumu Jobsindex společnosti LMC je pružná pracovní doba druhou nejčastější motivací pro změnu práce.
Podle Zuzany Ferianc je při aktuální nízké nezaměstnanosti mezi lidmi větší poptávka po flexibilitě než po jistotě úvazku. Zatímco status OSVČ byl dříve preferovaný zaměstnavateli, dnes ho naopak navrhují spíše zaměstnanci. "Aby mohli rychle přeskočit, když přijde lepší nabídka. Firmy jsou naopak rády za kmenové zaměstnance. Teď je touha po jistotě na jejich straně." Přitom výhoda ve volnější práci je pro firmy obrovská: "Mohou najmout špičkové odborníky a nemusí jim platit celou mzdu. Dostanou se tak k větší šíři znalostí, protože odborník na volné noze má zkušenosti z různých zakázek a firem, než jaké má interní zaměstnanec." Mezi nevýhody naopak patří kolísající míra loajality takovýchto pracovníků nebo nedostatečné zajištění ochrany duševního vlastnictví a bezpečnosti na síti − lidé na volné noze používají k práci své vlastní počítače.
Na volné noze se daří IT a tvůrčím profesím
Nejčastěji využívají práci na volné noze IT pracovníci. Na trhu je po nich největší poptávka, proto je jistota úvazku nijak nemotivuje. K tomu mohou svou práci často dělat odkudkoli. Daří se i lidem v oblasti marketingu, finančnictví, tvůrčích profesích či ve vzdělávání. "Lidé na volné noze nepotřebují nákladnou výbavu a zázemí. Mají svůj byznys založený na svých schopnostech a zkušenostech. Do začátku nepotřebují žádný velký kapitál − stačí jim počítač, mobil, čas a místo na práci, třeba i doma," říká Robert Vlach, zakladatel portálu Navolnenoze.cz, kde nyní nabízí své služby přes tisíc profesionálů. Vlach se nyní věnuje mapování evropského trhu práce na volné noze a chce do konce zimy spustit web Freelancing.eu, což bude celoevropská obdoba jeho českého projektu obohacená o seznam podpůrných projektů v jednotlivých zemích.
"Freelanceři mají v Česku dobré podmínky, jejich situace je srovnatelná s jinými vyspělými trhy v Evropě," shrnuje Vlach. Kromě jeho webu, kde se platí jen registrační poplatek a dál už web zakázky nezpoplatňuje ani nemonitoruje, existuje i několik dalších portálů, třeba freelancer.cz. Existují též personální agentury, jež se specializují na zprostředkovávání práce lidí na volné noze, některé jsou zaměřené jen na IT. Největší je Cool People s portfoliem 700 lidí, jež firma propojuje s dočasnými projekty za poplatek v průměrné výši 25 procent jejich odměny. Letos k ní přibyla i firma teamIT se startovní nabídkou 140 externistů, jejichž počet chce do tří let ztrojnásobit. Láká je na to, že jim proplatí odměny do tří dnů.
Zdroj: www.ihned.cz
