Pandemie koronaviru připravila firmy o zakázky a tvrdě srazila českou ekonomiku, počet lidí bez práce se ale zatím nijak dramaticky nezvyšuje. Pod čtyřmi procenty drží nezaměstnanost především jedno vládní opatření − příspěvek na mzdy zaměstnanců. Díky němu podniky nemusí propouštět lidi, pro něž nyní nemají vytížení.
Program nazývaný Antivirus je ovšem dočasný a firmy již dříve avizovaly, že bez další podpory by nejspíš začalo masové propouštění. Vláda proto nyní spolu se zástupci firem a odborů intenzivně vyjednává, jak bude další podoba těchto příspěvků vypadat.
Cílem je připravit program trvalé podpory neboli kurzarbeit, který by podniky mohly v krizové situaci využít. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ve středu firmám a odborářům představila jeho návrh. Dokument mají HN k dispozici.
"Na základní filozofii je shoda, lišíme se u konkrétních parametrů," řekla Maláčová. Do konce srpna chce mít hotový zákon a poslat ho do sněmovny.
Novinka by měla začít platit od ledna. Do té doby Maláčová navrhuje prodloužit současný program Antivirus, který měl původně skončit už za měsíc.
Antivirus dosud využilo téměř 58 tisíc firem a stát přes něj vyplatil zhruba 15 miliard korun. Oproti němu bude mít trvalý kurzarbeit několik odlišností.
Pro firmy je klíčovou změnou, že budou lidem platit jen za skutečně odpracované dny. Dobu, kdy zaměstnanec pracovat nebude, proplatí stát: lidem má dát 60 až 70 procent čistých výdělků. Tato výše bude klesat podobně jako u podpory v nezaměstnanosti s tím, jak dlouho pomoc potrvá. Debatuje se o době devíti měsíců až jednoho roku.
Dosud přitom musí firmy svým lidem nejdřív vyplatit celou mzdu včetně náhrad za dobu, kdy byli bez práce. Až pak podnikům stát část zmíněných náhrad vrátí.
Možnost čerpat tuto podporu ovšem ztratí lidé, kteří ve firmě pracují méně než jeden rok. Stát chce touto podmínkou zabránit zneužití podpory. To ovšem může vést také k tomu, že se podniky budou častěji zbavovat zaměstnanců, kteří jsou u nich zaměstnáni krátce.
"Pro nás by to výrazná komplikace nebyla, protože většina kmenových zaměstnanců je u nás déle než rok. Ale nevylučuji, že u někoho je frekvence střídání pracovníků větší a tam by to být komplikace mohla. Tahle podmínka je zbytečná a může to z podpory vyřadit třeba pětinu pracovníků," řekl HN ředitel strojírenské společnosti ATAS Otto Daněk.
Nový systém má být nastavený tak, že firmy dostanou od státu peníze dřív, než lidem pošlou výplatu za daný měsíc. V programu Antivirus to bylo naopak: podniky nejprve platily a až pak jim stát peníze poslal. Zpočátku to podnikatelé kritizovali právě kvůli zdlouhavé výplatě podpory, protože kvůli zavřeným provozovnám či výpadku zakázek jim chyběla hotovost.
Čekací lhůty se však postupně zkrátily.
Zatímco Antivirus zavedl stát v březnu jako dočasné nouzové opatření a již několikrát ho prodloužil, novinka má fungovat trvale a být firmám k dispozici i v případě jakýchkoliv krizí v budoucnosti. Návrh proto řeší tři scénáře, kdy kurzarbeit spustit.
V případě ekonomické krize, pandemie nebo třeba kybernetického útoku rozhodne o jeho plošném použití vláda. Ta zároveň určí začátek i konec období, kdy budou moci podnikatelé o pomoc žádat.
Automaticky se možnost čerpat tuto podporu aktivuje, pokud počet lidí bez práce bude tři měsíce po sobě meziročně vyšší alespoň o 15 procent.
Třetí scénář počítá s tím, že krizí nebude zasažena celá ekonomika, ale jednotlivé firmy. Pokud se ocitnou v potížích, budou muset o přidělení příspěvku požádat ministerstvo průmyslu a obchodu.
Podnikatelé však chtějí, aby takové žádosti, podobně jako u investičních pobídek, posuzovala vláda. "Je otázkou, jestli to svěřit jednomu ministerstvu a zda na to má vůbec personální a odbornou kapacitu. Problém se může týkat i firem z oblasti zemědělství, kde je kompetence ministerstva průmyslu velmi malá," myslí si ředitel legislativního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Zaměstnanci budou moci podle návrhu dosáhnout i na vyšší příspěvek než zmíněných 60 až 70 procent čisté mzdy.
Pokud využijí některý z rekvalifikačních kurzů, pak mohou počítat s podporou 80 procent, a to po celou dobu vyplácení.
O státní příspěvek na konkrétního pracovníka bude moci firma požádat opakovaně, nejdřív ale po třech letech od předchozí pomoci.
Zaměstnavatelé zřejmě nebudou muset za pracovníky ve dnech, kdy jsou doma, odvádět sociální pojištění. Z něj se lidem počítá především výše penzí.
Zdroj: www.ihned.cz
