Přestože musí lidem v exekuci zbýt částka, ze které lze vyžít, obstaví jim často exekutor účet a neřeší, zda jsou na něm i nezabavitelné peníze. Než se všechno vysvětlí, dlužník může zůstat zcela bez prostředků. Poslanci Kateřina Valachová (ČSSD) a Patrik Nacher (ANO) proto navrhují vznik chráněných účtů, na které by exekutoři nedosáhli.
"Peníze od zaměstnavatele, z České správy sociálního zabezpečení nebo třeba od Úřadu práce přetečou na chráněný účet a nebude možné je obstavit," vysvětlila Valachová. Na zvláštní konto by měla zamířit nezabavitelná část mzdy nebo penze, případně přídavek na dítě nebo výživné.
S ochlazením ekonomiky kvůli pandemii koronaviru bude podle Valachové přibývat lidí s finančními problémy. Těm hrozí, že skončí v dluhové pasti, jako se to dělo během minulé hospodářské krize. "Tomu musí chráněný účet zabránit," říká poslankyně. Každý dlužník by mohl mít jen jeden a banka by ho musela vést zdarma.
Valachová s Nacherem se snaží prosadit novinku tak, aby mohla platit už od začátku nového roku. V příštích týdnech by předlohu měla dostat vláda. Valachová navrhuje, aby se o ní pak ve sněmovně hlasovalo jen jednou a další dvě kola projednávání odpadla.
Chráněný účet podporují organizace, které zadluženým lidem pomáhají. Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová se opakovaně setkává například s matkami, které zůstaly s dětmi samy. I když vydělávají a partner jim posílá výživné, po obstavení účtu mohou zůstat bez peněz. "Z hodiny na hodinu se s dětmi ocitnou v situaci, kdy nejsou schopné zaplatit běžný chod domácnosti, nájemné. Padají do další pasti," říká Rohanová.
Za sympatický označil nápad koaličních poslanců také prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Očekává ale, že se parlament bude muset vypořádat s otázkou, zda částku převáděnou na tento účet budou počítat zaměstnavatelé, nebo banky. "Tyto výpočty jsou přitom velmi složité, takže se firmám ani bankám do nich moc nechce," podotkl v rozhovoru pro Právo.
Novela má upravit také výši částky, kterou si dlužník z obstaveného účtu může jednorázově vybrat přímo v bance. Před pandemií šlo o dvojnásobek životního minima. Během koronavirové krize zákonodárci schválili navýšení na čtyřnásobek, platnost mimořádné úpravy vyprší na konci roku. Vládní poslanci od ledna navrhují trojnásobek.
Výše životního minima pro jednu domácnost se liší v závislosti na tom, kolik v ní žije dospělých a kolik dětí. V případě jednočlenné domácnosti je životní minimum 3860 korun. U rodiny, kterou tvoří jeden rodič a dvě předškolní děti, jde o 7490 korun.
Systém exekucí v Česku čekají širší změny a parlament bude muset rozhodnout o jejich konkrétní podobě. Diskutuje se například o územní příslušnosti exekutorů. Spočívala by v tom, že by soudy exekutory k jednotlivým případům přidělovaly podle dlužníkova trvalého bydliště. Dnes si exekutora vybírá věřitel. Exekutoři by se po změně nepřetahovali o dlužníky a ti by zase ušetřili peníze tím, že by všechny jejich exekuce měl na starosti jeden člověk.
Takzvanou teritorialitu podporují neziskové organizace, které se problému věnují, stejně jako odboráři i Exekutorská komora. Proti jsou naopak banky nebo největší exekutoři. Vláda schválila vlastní návrh, podle něhož by si exekutora vybíral jen věřitel, který se přihlásil jako první. Ostatní by automaticky byli přiřazeni k němu.
Zdroj: www.ihned.cz
