Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 12 letech zřejmě skončí. Sněmovna při schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna současně schválila i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.
O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se už nehlasovalo.
Poslanci přijali také návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.
Na konkrétní podobě zrušení superhrubé mzdy se zástupci vlády od léta nedokázali shodnout, předsedové obou vládních stran proto své vlastní návrhy přidali k takzvanému daňovému balíčku samostatně. A to poměrně netradiční formou poslaneckých pozměňovacích návrhů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhoval zaměstnancům zdanit hrubou mzdu 15 procenty, na příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy (asi 137 tisíc korun) by se vztahovala sazba 23 procent. Taková varianta by rozpočet každý rok připravila o příjmy ve výši asi 80 miliard korun. Babiš proto změnu navrhoval zavést pouze na dva roky.
O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Ministryně financí řekla, že návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za obrovský alibismus, že Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě.
Svůj návrh sněmovně předložil také vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který naopak plánoval příjmy lidí zdanit 19 procenty. V případě výdělků nad čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy pak stejně jako Babiš počítal se sazbou 23 procent. Kromě toho Hamáček hodlal zvýšit základní slevu na poplatníka o 2400 korun na 27 240 korun. Ve svém návrhu počítal s negativním dopadem na rozpočet přibližně 25 miliard. Na rozdíl od premiéra nebyl jeho návrh časově omezen. Výsledkem Babišova návrhu podle Hamáčka bude, že si stát bude muset půjčit o 90 miliard korun ročně víc kvůli tomu, že mu budou chybět příjmy.
V současnosti zaměstnanci platí patnáctiprocentní daň z takzvané superhrubé mzdy. Do ní se započítávají také odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za pracovníka platí zaměstnavatel. Reálně tak sazba činí 20,1 procenta. Lidé s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy platí už dnes z této částky ještě takzvanou solidární daň ve výši sedmi procent.
Pro zaměstnance jde o pozitivní zprávu především z pohledu, že jim v peněženkách zůstane víc peněz, než kdyby byl schválen návrh sociálních demokratů. Například pracovník s průměrnou mzdou 34 tisíc korun by získal po zavedení sazby 15 procent měsíčně asi 1700 korun k čisté mzdě navíc. Pokud by svůj příjem danil 19 procenty, ušetří pouze 560 korun.
Změnu pravděpodobně uvítají také živnostníci. V případě Hamáčkova návrhu by se jim bez dalších úprav zvýšila sazba daně z příjmů ze současných 15 na 19 procent.
K zrušení superhrubé mzdy jsou kritičtí především ekonomové. Podle nich by se změny s tak výrazným dopadem na rozpočet neměly schvalovat v období výrazného propadu ekonomiky. Z obou zmíněných verzí upřednostňují tu od vicepremiéra Hamáčka. Babišovu návrhu vyčítají, že většinu částky, o kterou rozpočet přijde, získají lidé s nadprůměrnou mzdou. Při zvýšení základní slevy na poplatníka by bylo rozdělení rovnoměrnější.
Základní daňová sleva na poplatníka se od roku 2008 neměnila. Zdanění příjmu tak od té doby rostlo spolu s tím, jak se zvyšují mzdy. Průměrná mzda se v Česku zvýšila z 25 381 korun na konci roku 2008 na současných 34 271 korun. Zatímco před 12 lety tedy představovala měsíční daňová sleva 8,2 procenta z průměrné mzdy, nyní je to už jen šest procent. Přijatý návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) měl pro rozpočet znamenat výpadek 35 miliard korun.
Superhrubou mzdu zavedla před 12 lety vláda Mirka Topolánka. O jejím zrušení se v posledních letech často mluvilo, zatím k tomu však nedošlo.
Zdroj: www.ihned.cz
