V Česku dramaticky chybí pracovní síla. Všude. Na některých pozicích skoro katastrofálně. „Aktuálně firmy nejvíce hledají pomocné dělníky. V červenci bylo neobsazeno 36 tisíc těchto míst v různých sektorech, jako je těžba, stavebnictví, doprava a hlavně výroba,“ konstatuje manažer náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zaměstnavatelé v srpnu prostřednictvím úřadů práce nabízeli přes 363 tisíc volných míst. Ze tří čtvrtin přitom hledali lidi s nižším vzděláním. A nejhledanější jsou lidé do výroby a stavebnictví.
Na konci loňského roku se bezmála pětina nahlášených volných míst týkala zpracovatelského průmyslu a necelých sedm procent stavebnictví. Podle hlavní analytičky Hospodářské komory ČR Kariny Kubelkové v nabídce převažovala místa pro montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných a jiných vozíků, řidiče nákladních automobilů a speciálních vozidel. A situace je podobná i dnes.
Chybí pět tisíc kuchařů
I přesto se však mzdy i na těch nejžádanějších pozicích táhnou dost při zemi a bývají nižší než průměrná mzda. „Česká společnost bohatne a vzniká stále více nových příležitostí ve službách, jimž dávají lidé přednost před manuální prací, která je navíc špatně placená. Nejčastěji si tyto profese vydělají 20–25 tisíc v základu bez příplatků a přesčasů,“ vysvětluje jeden z důvodů nedostatku zaměstnanců Halbrštát.
„Kdyby lidem pořádně zaplatili, svářečů by bylo dost. A to ještě ke všemu někde požadují, aby si nastupující zaměstnanec udělal další svářečské zkoušky a zaplatil si je sám,“ říká pod podmínkou anonymity bývalý zaměstnanec menší firmy, zaměřené na kovovýrobu. Právě svářeči patří k těm, které podle celostátních statistik i průzkumů zaměstnavatelé shánějí nejvíce. Úřadům práce firmy aktuálně nahlásily zhruba sedm tisíc volných míst. Konkrétní nabídky, které za úřady práce shromažďuje na svém webu MPSV, adepty lákají na plat v rozmezí od 16 až do 22 tisíc, dále jsou tam nabídky do 32 tisíc a ojediněle 50 tisíc. V Česku ale chybí pět tisíc kuchařů.
A nedostatek lidí je i na dalších pozicích napříč gastronomií. Petr Novotný, spolumajitel hotelu v Havlíčkově Brodě, v hotelové restauraci už více než rok obsluhuje osobně. Má totiž málo personálu. „Fakt nevím, kde všichni ti lidé ochotní pracovat jsou. Obsluze nabízím 30 tisíc, což je nástupní plat, k tomu přidávám ještě osobní ohodnocení. A nikdo není,“ stěžuje si. Jeho literární kavárna, která se na havlíčkobrodském náměstí nachází o pár bloků vedle nad knihkupectvím, zůstává po skončení lockdownu kvůli chybějícím lidem uzavřená.
Průměrná mzda lidí v oboru ubytování, stravování a pohostinství přitom podle Českého statistického úřadu ve druhém kvartále činila 21 tisíc korun hrubého. Takže nízké ohodnocení není jediným důvodem, proč zůstává tolik míst neobsazených – lidé nereagují ani na podobné, nadprůměrné nabídky.
Velké rozdíly mezi regiony
Z dat, která u firem, nově nastoupivších zaměstnanců a požadavků zájemců o danou pozici po celém Česku čerstvě posbírala a propočetla nadnárodní poradenská a personální agentura Grafton Recruitment, vyplynulo, že v Praze a Středočeském kraji berou například výše zmínění svářeči 35 až 45 tisíc korun, zatímco na Ostravsku a v jiných regionech s nízkými výdělky začínají na 27 a končí na 34 tisících korun.
Navzdory tomu, že lidé v nejvíce žádaných profesích, jako jsou dělníci nebo řidiči, chybějí, firmy přidávat nechtějí. A často jim nabízejí méně, než kolik činí průměrná mzda v Česku. Ta ve druhém čtvrtletí letošního roku činila celostátně 38 275 korun. Platy v těchto profesích navíc ani zdaleka nerostou tak jako v jiných oborech.
„Obsazování dělnických pozic komplikuje zmrazení trhu práce v důsledku pandemie. Lidé nechtějí jít do nejistoty a mnohem méně mění zaměstnání, takže obsadit volná místa je mnohem náročnější než před pandemií, i když nezaměstnanost je na podobné úrovni,“ vysvětluje Jiří Halbrštát z agentury ManpowerGroup.
A je tu ještě jeden důvod, který popisuje HR manažerka dopravní společnosti Geis CZ Jaroslava Šindelářová. „Nedostatek zaměstnanců v profesi řidiče je do značné míry způsoben tím, že došlo k zásadnímu omezení možností, jak řidičský průkaz získat. Ať už v rámci standardní přípravy na povolání při studiu, anebo v rámci povinné vojenské služby, která v minulosti generovala největší množství budoucích řidičů. V současné době je získání profesního průkazu a řidičského oprávnění typu C a E zpravidla o osobním rozhodnutí člověka a jeho ochotě investovat čas a relativně vysokou finanční částku,“ konstatuje Šindelářová.
Podle statistiků ve druhém letošním čtvrtletí meziročně vzrostly mzdy v průměru o 11 procent. Pokud se vezmou v úvahu mimořádné faktory jako jednorázové odměny zdravotníkům a zaměstnancům sociálních služeb nebo to, že se letošní druhé čtvrtletí porovnávalo s loňským druhým kvartálem, který byl zdecimován covidem, vychází podstatně menší číslo. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhaduje, že skutečný růst činil asi pět procent.
A v jednotlivých regionech a jednotlivých oborech vypadá vývoj mezd také o dost jinak. Ředitel poradenské a personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo na základě zmíněného průzkumu v jednotlivých oborech napříč regiony v Česku říká, že mzdy rostly jen v nižších jednotkách procent. Včetně pozic, na něž zaměstnavatelé shánějí zaměstnance úplně marně.
Návrat benefitů
Firmy ale svým lidem většinou vracejí zpátky benefity, které kvůli covidu škrtly, a zavádějí nové. Novinkou jsou vedle možnosti práce z domova třeba rozšířené benefity z oboru péče o zdraví. A také se podle Mala vracejí doby, kdy platové podmínky neurčoval zaměstnavatel, nýbrž zaměstnanec.
Na zaměstnance jsou ovšem také kladeny vyšší nároky. Administrativní pracovníci například dostávají ke své dosavadní práci další agendy, po zaměstnancích IT se vedle jejich know-how vyžaduje i schopnost komunikovat či pracovat v týmu.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/zoufaly-nedostatek-zamestnancu-v-cesku-jake-profese-jsou-nejzadanejsi-a-kolik-v-nich-muzete-vydelat.A210913_193332_ln_ekonomika_lros?zdroj=otvirak
