Je to obrovský paradox: firmám chybí rekordní množství zaměstnanců a přitom je zde obrovské množství lidí bez práce. A bude ještě hůř – postupně končí sezonní práce a někteří zejména menší podnikatelé a živnostníci podnikání raději přerušili. Příčina vedle nedostatku zaměstnanců? Buď nedostatek klientů, nebo nedostatek zboží.
Jaroslav Dolejší vlastní na Šumavě čtyři nemovitosti. Až dosud je pronajímal a zaměstnával v nich pět lidí – ti se starali o chod, úklid i údržbu. Když přišel koronavirus a nemovitosti nesměl pronajmout, zaměstnance propustil. „Všichni si našli jinou práci a už se nevrátili. A nahradit je není kým,“ popisuje Dolejší.
Starosti má i jihočeský automechanik Michal Havránek. Do dílny, kde má jednoho zaměstnance, by přijal rád dalšího. Ale není kde brát. „Když už se někdo najde, je to kluk po vyučení, který mnohdy neumí vůbec nic. K tomu je nedostatek dílů, na některé se čeká měsíce,“ krčí rameny.
K poslednímu srpnu bylo bez práce 267 889 lidí, o 4,2 tisíce méně než v předchozím měsíci a o 11,1 tisíce méně než loni. Nejvíce nyní chybí lidé ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo v potravinářské výrobě. A samozřejmě v odvětvích, která postihla pandemie koronaviru nejvíce – gastronomii, hotelnictví nebo dopravě.
„V září očekáváme oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence úřadů práce přichází hlavní vlna absolventů škol,“ říká generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Lidé z gastronomie, hotelnictví či dopravy se „rozprchli“ do všech oborů. I do těch, kde aktuálně chybí nejvíce zaměstnanců. Namátkou pár profesí, kde lidé chybí nejvíce: firmy hlásí, že chybí sedm tisíc svářečů, pět tisíc kuchařů nebo dvacet tisíc dělníků.
Proto také narostly nástupní platy – namátkou: počítačové vývojáře lákají firmy na nástupní platy okolo 65 až 90 tisíc měsíčně, obsluhu obráběcích strojů 45–50 tisíc, lakýrníky 40 tisíc korun měsíčně nebo obsluhu do restaurací za třicet tisíc korun.
Nejvíce nezaměstnaných je nyní v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejméně naopak v Pardubickém. Kdybychom šli do ještě menších detailů, pak nejnižší nezaměstnanost – všechny 1,7 procenta – mají okresy Pelhřimov, Praha-východ, Jindřichův Hradec nebo Rychnov nad Kněžnou, naopak nejvyšší Karviná, která dosáhla devíti procent.
Ke konci srpna přitom firmy nabízely 363 114 volných pracovních míst, což je o téměř pět tisíc více než v červenci a o 22,2 tisíce více než před rokem. Tři čtvrtiny těchto volných míst jsou přitom pro lidi se základním či nižším vzděláním nebo pro cizince. Chybí dělníci na stavbách, montážní dělníci, řidiči vysokozdvižných vozíků, pomocníci ve výrobě, řidiči nákladních aut. Nejvíce volných míst je v Praze a Středočeském kraji.
Úřady práce se tedy snaží, aby si lidé udělali rekvalifikace – od začátku roku už na různé rekvalifikační kurzy nastoupilo 6 010 lidí. „Nejčastěji na kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, průkazů profesní způsobilosti nebo kurzy pro pracovníky v sociální oblasti,“ vyjmenovává mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Firmám nyní však chybějí i zahraniční dělníci, zejména z Východu. Hlavním důvodem je to, že při pandemii covidu opustili republiku a už se nevrátili. A tak hotelům, které se potýkají s nedostatkem kuchařů a číšníků, teď chybějí i uklízečky nebo pokojské, na stavbách zase přidavači, zejména Ukrajinci.
„Češi o úklidové práce nemají zájem, proto se na ně najímali agenturní zaměstnanci například z Ukrajiny nebo dalších zemí mimo Evropskou unii. Tito lidé však mají nyní problém získat víza,“ popisuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Dovoz cizinců i digitalizace
A tak firmy volají po tom, aby vláda uvolnila podmínky pro zaměstnávání cizinců. „Krátkodobým protikrizovým řešením by byl dovoz pracovní síly ze zahraničí. Dlouhodobým řešením potom nahrazení chybějících zaměstnanců digitalizací a automatizací,“ řekl MF DNES viceprezident pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Dlouhodobě chybějí i lékaři či zubaři, a to zejména v menších městech, vesnicích či příhraničních regionech. Jihočeský kraj proto přichází s novinkou: každému lékaři, který začne nově fungovat v oblastech, kde doktoři chybějí, přispěje jednorázově finančně a zároveň mu pomůže s úhradou bydlení po dobu pěti let.
„Potýkáme se s demografickým problémem, protože celá populace stárne, a tím se zvyšuje potřeba lékařské péče. Logicky také stoupá věkový průměr lékařů. A ti také stále častěji své praxe provozují ve větších městech a centrech, což samozřejmě u Jihočeského kraje, který je velký rozlohou, ale ne příliš hustě osídlený, vede v některých lokalitách k tomu, že pokrytí není úplně ideální,“ vysvětlil hejtman Martin Kuba z ODS.
„Lékařsky se vylidňuje především venkov a příhraniční oblasti. A také k nám nepřichází tolik nových lékařů, kteří by zajistili, že se situace nebude zhoršovat,“ dodal hejtman.
Motivací pro přilákání doktorů má být 600 tisíc korun jako příspěvek a dalších 900 tisíc korun jako náklady na bydlení na pět let. Kraj chce lákat lékaře zejména ze Slovenska nebo české doktory, kteří nyní pracují v zahraničí.
