Počty inzerátů, v nichž firmy přes úřady práce shánějí vhodné posily, rozhodně nenaznačují, že by se podnikatelé potýkali s krizí způsobenou rekordně drahými energiemi nebo nedostatkem materiálů. Aktuálně zaměstnavatelé nabízejí 345 tisíc volných pracovních pozic, což je proti listopadu 2017 nárůst téměř o 40 procent. Hlad po zaměstnancích dokonce nyní překonává předcovidový rok 2019.
„Trh práce se vrátil do podoby, jakou měl před covidem, a tomu by měl odpovídat také růst mezd v roce 2022,“ myslí si ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Lidé si však rozhodně nepřilepší tak jako například před třemi lety. Hlavním důvodem je inflace, která je aktuálně nejvyšší za posledních 13 let, a navýšení výdělků tak pravděpodobně spolkne. Roli hraje také velká nejistota z ekonomického vývoje v novém roce, kvůli níž podniky přece jen nepřidávají tak výrazně jako před pandemií.
V roce 2019 vzrostla průměrná mzda o více než sedm procent, po započtení inflace se lidem výdělky reálně zvýšily o 4,2 procenta.
Ve třetím kvartále loňského roku vzrostla průměrná mzda o 5,7 procenta na 37 499 korun. Reálně si už lidé polepšili podstatně méně, v průměru pouze o 1,5 procenta. A od té doby zdražování ještě přidalo na tempu.
Skořepa počítá s tím, že letos mzdy porostou tempem kolem pěti až šesti procent. Hlavní rozdíl proti zmíněnému roku 2019 je však právě v inflaci. Zatímco tehdy rostly ceny průměrně o 2,8 procenta, ekonomové a další odborníci na letošní rok počítají s inflací nad šesti procenty. „Odhaduji, že mzdy porostou tempem kolem pěti až sedmi procent, takže domácnosti na tom nebudou o moc lépe,“ říká hlavní analytik náborové společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
V posledních týdnech loňského roku se na růstu mezd pro letošní rok dohodli například odboráři s vedením společnosti v Sokolovské uhelné. Zaměstnanci těžařské firmy si od ledna polepší o pět procent. Ostravská hutní společnost Liberty pak svým pracovníkům přidá v průměru 6,2 procenta.
Zaměstnavatelé jsou při jednání o růstu mezd v nevýhodné pozici. Situace na trhu práce se totiž příliš nezměnila. Ačkoliv podnikatelé už dva roky bojují s vládními protikoronavirovými restrikcemi a loni musela řada z nich kvůli nedostatku materiálu nebo součástek omezovat výrobu, málokdo propustil větší množství zaměstnanců.
Nezaměstnanost se tak aktuálně drží na úrovni 3,3 procenta, což je nejméně v Evropské unii. V listopadu bylo bez práce 245 tisíc lidí, tedy zhruba o sto tisíc méně, než by jich firmy potřebovaly. Kdo tedy lidem mzdy nezvýší, riskuje, že o ně přijde a na trhu bude náhradu jen složitě hledat.
„Firmy se dostaly pod velký tlak,“ uvádí ředitel společnosti Frentech Aerospace Pavel Sobotka. Zaměstnancům už loni přidal, většině o osm až 10 procent. „Další zvýšení mezd, spolu s růstem prakticky všech nákladů, by ale již vážně ohrozilo zdravé fungování firmy,“ míní Sobotka.
Napjatost na trhu práce by zřejmě snížila výraznější ekonomická krize, která by už podniky přinutila propouštět. Řada zaměstnavatelů je nyní v nejistotě především kvůli rekordnímu zdražování energií. „Donedávna to vypadalo, že růst cen energií je přechodná záležitost, která na jaře odezní, ale v posledních týdnech přišla druhá vlna růstu jejich cen, což by skutečně mohlo některé obory zranit,“ domnívá se Skořepa.
„Třeba výroba cihel je energeticky náročná záležitost a jejich výrobci by mohli být donuceni zdražovat. Pokud by kvůli tomu klesla poptávka po jejich produkci, snížila by se tím pádem i jejich poptávka po pracovní síle,“ dodává ekonom.
Zdroj: www.hn.cz
