Pětatřicátnice Julia a Tanja z Ukrajiny mají technické vysokoškolské vzdělání. Tedy to, které českým zaměstnavatelům nejvíce chybí. Ale když chtěly v Česku – kam utekly před válkou – svou kvalifikaci co nejrychleji uplatnit, narazily na administrativní obtíže. Proto, aby uživily sebe a své děti, vzaly nakonec práci v zahradnictví.
To se samo nabídlo, že je ochotno několik Ukrajinek zaměstnat. Pracují ale zatím bez smlouvy, jen na dobré slovo. „V tom zahradnictví zatím ještě neznají podmínky, jak to se zaměstnáváním Ukrajinců je. Takže jim nabídli, aby měly peníze co nejdřív, že jim budou platit každý den v hotovosti a pak se to budou snažit dořešit. V Česku jsou už 14 dní, takže nějaké peníze nutně potřebují,“ popisuje dobrovolník Petr. Celé jméno prozradit nechce právě s ohledem na to, že obě ženy zatím nemají vyřízena legální povolení.
Obě ženy ale doufají, že se jim brzy podaří najít zaměstnání, které by odpovídalo jejich vzdělání. Pomoci by jim v tom měly také změny tří zákonů, které ve čtvrtek schválil Senát a následně podepsal prezident Miloš Zeman. Úprava souhrnně nazývaná lex Ukrajina zavádí kromě jednoduššího zaměstnávání Ukrajinců také humanitární dávku ve výši pět tisíc korun měsíčně pro každého uprchlíka. Ukrajinci ji budou moci čerpat nejdéle půl roku. Navíc domácnosti, které Ukrajince v tuzemsku ubytují, získají od státu tři tisíce korun měsíčně za každou ubytovanou osobu. Maximální výše měsíčního příspěvku je pak devět tisíc korun.
Zákon bude platit do konce března příštího roku. Zaměstnavatelé tuto změnu vítají. „Náš aktuální průzkum ukázal, že firmy zatím při zaměstnávání nově příchozích Ukrajinců naráží na administrativní překážky, to by se ale mělo právě schválením lex Ukrajina zlepšit,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Změnou zákona získají Ukrajinci stejné postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Hlavní výhodou je především fakt, že mohou v tuzemsku začít pracovat i bez pracovního povolení. Jeho získání přitom představuje několikaměsíční proces. Jde o výrazné zjednodušení také pro firmy, kterým stačí pouze na úřadu práce nahlásit jméno a adresu Ukrajince, který u nich začal pracovat.
S některými překážkami při hledání zaměstnání musí ale uprchlíci nadále počítat. Jde zejména o to, že většina z nich jsou matky s dětmi, stejně jako Julia a Tanja. „Aby se ženy mohly rychle zapojit do pracovního procesu, je třeba jim urychleně zabezpečit zázemí – bydlení, umožnit umístění dětí do mateřských škol a dětských skupin a stát by měl podporovat zkrácené úvazky,“ říká Hanák. Zároveň je podle něj potřeba klást větší důraz na cílené rekvalifikace a výuku češtiny.
Právě s ubytováním nových zaměstnanců z Ukrajiny může být největší problém. „Z průzkumu mezi našimi klientskými firmami vidíme, že je to nyní hodně limituje, ubytovací kapacity se velmi rychle plní,“ říká manažer náboru a marketingu v personální agentuře ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Snazší cestu k získání speciálního ročního víza mohou kromě uprchlíků využít také Ukrajinci, kteří už v Česku pracují, ale mají například pouze krátkodobá schengenská víza. Ta platí tři měsíce a poté musí pracovníci odjet alespoň na čtvrt roku zpět do vlasti. Vstřícnější vízová pravidla však představují šanci i pro Ukrajince, kteří v tuzemsku pracují „načerno“ – tedy bez jakýchkoliv dokladů nebo jen s polskými vízy.
V praxi už se podle Halbrštáta takové případy dějí. Ukrajinci se buď svá polská víza snaží zatajit, nebo je zruší a žádají o speciální vízum v Česku. Takový člověk ale riskuje, že mu ministerstvo vnitra žádost zamítne. „Pokud měl polské vízum, tak nemá status uprchlíka, protože už měl pobyt v rámci schengenského prostoru. V takovém případě by se o něj mělo postarat Polsko,“ tvrdí Halbrštát.
Podniky v Česku aktuálně nabízejí 363 tisíc neobsazených pozic, nezaměstnaných je přitom o sto tisíc méně. Právě příchod uprchlíků z Ukrajiny by problém s nedostatkem pracovníků mohl částečně vyřešit. „Ukrajinci tradičně najdou nejčastěji uplatnění ve výrobě, logistice a ve stavebnictví, většinou na méně kvalifikovaných pozicích, po kterých poptávka firem dlouhodobě převyšuje nabídku,“ řekla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková. Jde podle ní zejména o svářeče, zámečníky, lakýrníky, elektromontéry nebo CNC seřizovače.
Do Česka však z Ukrajiny míří zejména ženy s malými dětmi, kterým domácí trh práce příliš vhodných pozic se zkrácenými úvazky nenabízí. Ukrajinky by zaměstnání mohly najít především v gastronomii či hotelnictví, kde po koronavirové pandemii často chybí personál.
Zdroj: www.hn.cz
