Podle účastníků kulatého stolu je nutné změnit stav zaměstnávání důchodců tak, aby se režim zaměstnávání seniorů vrátil o 2 roky zpátky před stav, kdy si zaměstnanec žádá o důchod a skončí mu poměr na dobu neurčitou. Další pracovní smlouvy se totiž musí uzavírat následně. Nutné je i legislativně ošetřit uzavření závazku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zaměstná zaměstnance ve věku nad padesát let a musí jej odborně vyškolit. Žádaná je i větší kooperace mezi školami, které by se měly lépe a více propojit. Důležité je i komplexní řešení systému dalšího vzdělávání pro seniory a větší možnost a podpora dalšího vzdělávání pro staré lidi. Stát by také měl více podporovat zaměstnavatele, kteří jsou schopni a ochotni své zaměstnance, kteří již nemůžou vykonávat svou práci dobře, rekvalifikovat a přičlenit na jinou práci. A začít s větší podporou podnikání při přechodu lidí na OSVČ u pracovníků nad padesát let bez nutnosti být 5 měsíců na Úřadu práce, nebo možnost pro zaměstnavatele, pokud takový příspěvek poskytne, odepsat si jej do nákladů.
Firmy naopak u starších zaměstnanců hodnotí příznivě dlouholeté pracovní a životní zkušenosti, vyšší zodpovědnost a loajalitu k firmě, uvážlivější a vyrovnanější rozhodování, spolehlivost a menší fluktuaci. To jsou základní typické charakteristiky hodnocení starších zaměstnanců, které zazněly při kulatém stolu na téma Starší pracovníci – využití plného potenciálu organizace.
Kulatý stůl zorganizovalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy v Liberci (SP ČR). Podle ředitele královéhradeckého Úřadu práce Martina Horáka je pro zaměstnávání straších lidí velmi vážným hendikepem to, že v tuzemsku neexistuje projekt zaměřený na osoby nad 50 let věku. Velmi výrazně staré lidí navíc při hledání práce ve vyšším věku demotivuje odmítnutí při přijímacím pohovoru. A v tomto případě velmi často podle ohlasů diskutujících diskriminují lidi hlavně zaměstnavatelé – na pozici bez skrupulí totiž přijímají mladší uchazeče. Častým prohřeškem je pak podle informací od uchazečů to, že velmi často přijdou na pohovor, zaměstnavatel se podívá na datum narození, a poté v pohovoru ani nepokračuje.
„Už rok a půl u nás dobře funguje projekt na motivy sdílení pracovních zkušeností. Vedlejším vstupem je v rámci týmů zboření generačních předsudků,“ řekl na kulatém stolu Vladimír Malý, personální ředitel SVITAP J.H.J. Podle něj by bylo ale dobré, kdyby se takové projekty mohly uskutečňovat s podporou státu.
Podle vedoucí útvaru LZ business partner společnosti ČEZ, Dagmar Šiklové by ale pobídky od státu neměly být jenom směrem k firmám, ale také k lidem. „Stát by měl přesvědčit poplatníky, že se jim vyplatí třeba další vzdělávání a práce po důchodovém věku,“ dodala Šiklová. Regionální manažerka SP ČR Markéta Heroutová oslovila účastníky s dotazem, zda to tedy není celé spíše o nevhodné oborové struktuře v rámci ČR s tím, že je třeba plánovat potřebnost profesí. A zda není pro stát lepší držet mladé nezaměstnané než důchodce v důchodu.
Jiří Hončík, vedoucí personálního odboru v Elektrárně Opatovice řekl, že souběh důchodů a zaměstnání je naprostý nesmysl. „Je to problematické jak pro zaměstnavatele tak zaměstnance, hranice, kdy se dá mluvit o rizikové skupině zaměstnanců je 55 let, nikoliv 50plus,“ řekl Hončík. Firmy jsou podle něj ochotny zaměstnat lidi nad 55 let, ale už ne nad šedesát let. „A to z důvodu zaškolování – zhruba dva roky trvá, než se zaučí a poté je to nerentabilní,“ doplnil Hončík.
Martin Horák zřetelně vidí problém s pracujícími důchodci na stávající smlouvě. „Smlouvy na dobu určitou měly své výhody a současný stav přišel navíc v nevhodnou dobu v rámci stoupající nezaměstnanosti,“ řekl Horák.
Podle účastníků kulatého stolu je nutné změnit stav zaměstnávání důchodců tak, aby se režim zaměstnávání seniorů vrátil o 2 roky zpátky před stav, kdy si zaměstnanec žádá o důchod a skončí mu poměr na dobu neurčitou. Další pracovní smlouvy se totiž musí uzavírat následně. Nutné je i legislativně ošetřit uzavření závazku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zaměstná zaměstnance ve věku nad padesát let a musí jej odborně vyškolit. Žádaná je i větší kooperace mezi školami, které by se měly lépe a více propojit. Důležité je i komplexní řešení systému dalšího vzdělávání pro seniory a větší možnost a podpora dalšího vzdělávání pro staré lidi. Stát by také měl více podporovat zaměstnavatele, kteří jsou schopni a ochotni své zaměstnance, kteří již nemůžou vykonávat svou práci dobře, rekvalifikovat a přičlenit na jinou práci. A začít s větší podporou podnikání při přechodu lidí na OSVČ u pracovníků nad padesát let bez nutnosti být 5 měsíců na Úřadu práce, nebo možnost pro zaměstnavatele, pokud takový příspěvek poskytne, odepsat si jej do nákladů.
-pda-
