Absolventi mají problémy s hledáním práce, přestože ekonomická krize už podle posledních čísel z průmyslu i od obchodníků ustoupila. Mladí jdou s nároky dolů a často si řeknou o méně peněz.
Firmy totiž stále upřednostňují zkušenější lidi s praxí. Zjistil to deník Mladá fronta Dnes (MfD) z průzkumu berlínského Trendence Institutu Graduate Barometer 2011. Ten přišel s tím, že mladí vzdělanci jdou i letos s nároky výrazně dolů, a to prakticky všude v Evropě.
MfD uvedla, že v Česku kupříkladu absolventi technických oborů zmenšili své mzdové požadavky asi o dva a půl tisíce oproti roku 2010, nyní počítají s nástupní mzdou kolem 27 tisíc hrubého. Podobné vystřízlivění přišlo i u ekonomů. Už nyní si jich stále více při škole práci hledá a potvrzuje, že odpovídající práci najít i v hlavním městě není vůbec lehké. Podle zjištění deníku, který cituje absolventy škol, všude chtějí praxi v oboru, nastoupit hned může člověk maximálně do callcenter a podobných zařízení.
Z dat úřadů sice vyplývá, že míst vhodných pro absolventy meziročně solidně přibylo, počet nezaměstnaných absolventů ale klesl jen velmi mírně. Tento rozpor může být dán tím, že úřady práce pro většinu mladých absolventů vysokých škol nejsou "důstojným" partnerem, přes kterého by vůbec zkoušeli hledat si místo. A samy firmy na trhu práce absolventy spíše přehlížejí.
Velký průzkum berlínské společnosti, kterého se od září 2010 do února 2011 účastnilo přes 10 tisíc českých vysokoškoláků, také ukazuje, že mladí počítají s tím, že hledání práce jim zabere daleko delší čas i větší úsilí. Technici například očekávají, že jim hledání prvního zaměstnání po škole zabere skoro čtyři měsíce, zatímco v roce 2009 počítali s dobou o měsíc kratší.
Těžkou pozici absolventů umocňují přetrvávající nedostatky, které podle personalistů firem často mladí lidé mají. Problémem je podle listu prý nejen to, že absolventi nevědí, čemu by se profesně chtěli věnovat, takže zpočátku tápají, ale ztrácejí příliš mnoho času rozkoukáváním se. Často také nejsou ze škol připraveni na reálný profesní život, pokulhávají i znalosti jazyků. Výhodou tak podle personalistů je, když mají absolventi praxi během studií.
V mezinárodním srovnání přesto patří čeští absolventi podle zjištění deníku MfD k těm dražším. V regionu střední a východní Evropy se řadí k těm s nejvyššími očekáváními - podobně na tom jsou Slováci nebo Rusové. Daleko za touto skupinou skončili Poláci a Maďaři. Podle zkušeností personalistů to však není odrazem toho, že by čeští absolventi byli náročnější, jen se přizpůsobují místním podmínkám, třeba náklady na bydlení jsou v Praze i z mezinárodního srovnání vysoké.
-pda-
